Solární elektrárny měly původně snížit ekologické dopady výroby elektřiny i závislost Česka na fosilních palivech. Jako daň si ale vybírají zábor zemědělské půdy i stále vyšší cenu elektřiny. Příští rok budou muset spotřebitelé v ceně elektřiny zaplatit třicet až čtyřicet miliard korun za takzvanou zelenou energii.
V obci Vepřek u Mělníka se dnes spouští největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Krátce se stane dokonce devátým největším podobným zdrojem energie světa. Větší solární elektrárny jsou zatím pouze ve Španělsku, Německu a Portugalsku.
Elektrárna, která zabírá plochu více než stovky fotbalových hřišť má výkon 35 MW, téměř třikrát více než dosavadní dosavadní jednička poblíž Stříbra. Měla by vyrobit dost elektřiny na to, aby pokryla spotřebu zhruba deseti tisíc domácností. Největší fotovoltaická elektrárna na světě u španělského (tedy výrazně slunečnějšího) města Olmedilla je s instalovaným výkonem 60 megawattů ani ne dvakrát větší.
Náklady na vybudování elektrárny u Vepřeku se odhadují na více než dvě miliardy korun. Investor takto velkého projektu ale zůstává neznámý. Projekt buduje společnost FVE Czech Novum, za kterou stojí pražská firma Decci. Nová elektrárna je podle instalovaných výkonů v solární energetice v Česku leaderem, navenek se ale neprezentuje a má akcie na majitele. Její jednatelé figurují v řadě developerských společností.
Projekt sám o sobě zdraží elektřinu firmám i domácnostem o více než jeden haléř za kilowatthodinu. "Nelze kritizovat podnikatele, že využívají příležitosti na trhu," říká sekretářka České fotovoltaické průmyslové asociace Zuzana Musilová. Dodává ale, že takto velké projekty by vznikat neměly.
"Do budoucna považujeme tyto megalomanské projekty za nepřijatelné. Fotovoltaika by se měla podporovat. Patří ale na střechy rodinných domů a firem," uvádí.
Solární elektrárny měly původně snížit ekologické dopady výroby elektřiny i závislost Česka na fosilních palivech. Jako daň si ale vybírají zábor zemědělské půdy i stále vyšší cenu elektřiny. Příští rok budou muset spotřebitelé v ceně elektřiny zaplatit třicet až čtyřicet miliard korun za takzvanou zelenou energii. Elektřina tak příští rok domácnostem podraží až o dvacet procent. Nárůst počtu fotovoltaických elektráren totiž překonal očekávání.
Zatímco na konci roku měly všechny fotovoltaické elektrárny výkon 3,4 megawattu, o rok později to bylo již čtyřiapadesát megawattů. Nyní je podle odhadu připojeno již více než 600 megawattů a je velmi reálné, že se toto číslo do konce roku více než zdvojnásobí. Řada velkých projektů se totiž dokončuje a investoři se budou snažit stihnout připojení do konce roku. Růst, který spotřebitelé dokáží "utáhnout" ve vyšších cenách je přitom podle odhadů zhruba sto megawattů ročně.
Vláda mezitím řeší, co s problémem, tedy s příliš velký množstvím zelené a zároveň drahé energie udělat. "Definujeme základní cíle a úkoly, jak nepříznivý vývoj v energetice zvrátit," řekl před několika dny bez bližších detailů premiér Petr Nečas.
Ten chce, aby vláda vstoupila do jednání s provozovateli solárních elektráren i s velkými distributory elektřiny. Stát ale do platných smluv s investory solárních zdrojů jednostranně zasahovat nemůže a možností, jak řešit vzniklou situaci přímo s výrobci, je málo. Ti totiž nechtějí slyšet o tom, že by se sami dobrovolně vzdali benefitů, které jim stát garantoval. A výhod, na základě kterých získali na své projekty financování.
Největší sluneční elektrárny *
PŘEDEŠLÉ:
Komentáře