Jak jsme do dnešního průšvihu dostali? Podle zákona č.180/2005 výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) každoročně svými cenovými rozhodnutími, přičemž cena pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95% ceny v stávajícím kalendářním roce.

Zákon č.180/2005. Dne 13.11.2003 předložila vláda Vladimíra Špidly poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo průmyslu a obchodu (ministr Milan Urban, ČSSD) a ministerstvo životního prostředí (ministr Libor Ambrozek, KDU-ČSL).

Podle návrhu zákona má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zajištěn povinný výkup veškeré energie jím vyrobené za garantované ceny, které mu mají zaručit návratnost investice za 15 let od uvedení do provozu. U fotovoltaických elektráren se předpokládal jen zcela zanedbatelný podíl.

V poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 529. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo v poslanecké sněmovně dne 23.5.2005 na 41. schůzi. (To bylo na sklonku vlády Stanislava Grosse, ministři Urban a Ambrozek ve svých funkcích setrvali.) Při hlasování ve 3.čtení byl vzat za základ jednání komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení hospodářského výboru č. 285 ze dne 8 února 2005 (tisk 529/2).

V něm § 6 odst.4 zní následovně:

Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007.

Pak ale přišlo na řadu projednávání pozměňovacích návrhů:

Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) podala pozměňovací návrh C. 1. K § 6 odst. 4ve třech variantách, kde Varianta 3 zněla: V § 6 odst. 4 se číslo "90" se nahrazuje číslem "95" a číslo "2007" se nahrazuje číslem "2006". (Varianty 1 a 2 návrhu paní poslankyně uváděly dokonce97 % a 98 % !!! )

Poslanec Ladislav Urban (KSČM) podal pozměňovací návrh E.2. Varianta pozměňovacího návrhu poslankyně Šedivé: V § 6 odst. 4 se číslo "90" nahrazuje číslem "95".

Pozměňovací návrh E2 byl pak schválen v hlasování č.492 hlasy poslanců ČSSD a KSČM (dále jej podpořil jen jeden poslanec z KDU-ČSL a šest z US-DEU - více nikdo).

Přijatý pozměňovací návrh tak změnil v § 6 odst. 4jen jednu jedinou číslici "0" na "5", ale nato nepatrná změna má dnes dopad v řádu miliard Kč.

O návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie jako celku se v poslanecké sněmovně ve třetím čtení hlasovalo dne 23.2.2005 ve 513. hlasování.

Výsledky 513. hlasování podle politických klubů:

Hlasování se účastnilo 167 poslanců, 104 bylo PRO a 44 PROTI. Návrh byl tedy schválen hlasy poslanců tehdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a hlasy opoziční KSČM. Návrh nezískal ani jeden hlas od tehdy opoziční ODS.

Dne 7.3.2005 poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu, kde byl veden jako tisk 40. Tam byl projednán dne 31.3.2005 na 4. schůzi Senátu a schválen byl při 83. hlasování.

Výsledky 83. hlasování v Senátu podle politických klubů:

Hlasování se tedy zúčastnilo 71 senátorů, 56 bylo PRO, 2 PROTI a 13 se zdrželo. Návrh byl schválen hladce všemi senátorskými kluby.

Z debaty v Senátu mne zaujalo vystoupení senátora Jaroslava Kubery (ODS), z něhož cituji:

"Je to typický příběh, kdy je zaobaleno do ekologických zájmů něco úplně jiného. Je to velmi tvrdý byznys. A bylo to vidět i na tom, jaké spory vedli dva ministři, každý za jiný resort, protože každý z nich hájil jiné zájmy.

Dát investorům jistotu. Já se ptám, proč některým investorům chceme dát jistotu? Investor nikdy nemá jistotu, protože může investovat špatně. A my tady jistým investorům chceme najednou dát jistotu. Proč jiní výrobci, jiní investoři takovou jistotu danou zákonem nemají? Já nemám nic proti malým vodním elektrárnám, proti větrníkům. Ať si vyrábí a zkusí na trhu svou energii prodat. Když se jim to zadaří, dobře. Ale jsem zásadně proti tomu, aby na vyčištění jednoho litru špinavé vody bylo spotřebováno pět litrů čisté pramenité vody. My budeme pěstovat obilí, abychom potom - jak už se objevilo v tisku - jsme ho potom pálili, protože jsme zjistili, že jeho výhřevnost je téměř stejná jako výhřevnost hnědého uhlí. Pro mě je taková věc naprosto nepřijatelná a může ji kdokoliv zaobalovat, do čeho chce. Pokud jde o to, že bychom získali pracovní místa - ta bychom získali instalací dynam, kterými, kdyby nezaměstnaní točili a pravidelně by se střídali a vyráběli by elektřinu, bylo by to možná levnější, než dávat ke každé větrné elektrárně větrák, který s ní bude točit v době, kdy nefouká vítr.

To je důvod, proč já nemůžu pro tento zákon hlasovat, protože si nemyslím, že by přispěl k ekologii. Naopak ta touha upřednostnit malé na úkor velkých je sice chvályhodná, ale má jednu vadu. Potom těch 8 % nikdy nejsme schopni dosáhnout."

12.4.2005 byl zákon doručen prezidentovi k podepsání. Prezident Václav Klaus zákon v zákonné lhůtě nepodepsal a nevrátil zpět sněmovně.

2.5.2005 byl schválený zákon doručen k podpisu premiérovi (to už byl krátce ve funkci premiéra Jiří Paroubek).

5.5.2005 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 66 pod číslem 180/2005 Sb.

A kdo může za to, že nám v Česku v posledních letech tak "ulítla" fotovoltaika, což nás v příštích letech může stát až desítky miliard korun? Odpověď je jednoznačná - může za to lidová tvořivost poslanců ČSSD a KSČM v poslanecké sněmovně v roce 2005. Poslanecká úprava odstavce (4) v §6 zákona č.180/2005 Sb. energetickému regulačnímu úřadu v oblasti obnovitelných zdrojů energie fakticky svázala ruce a znemožnila mu efektivně zasáhnout. Je otázkou, co poslankyni Ivu Šedivou (ČSSD) a poslance Ladislava Urbana (KSČM) tehdy vedlo k jejich pozměňovacím návrhům. Byla to jen obyčejná poslanecká pýcha a hloupost rozhodovat úplně o všem nebo byli jen nástroji zájmů nějakých lobbystických skupin?

Vlastimil Kraus