Knihu Johna Laughlanda Znečištěný pramen – Nedemokratické počátky evropské ideje /1997/ jsem si vypůjčil v knihovně po třetí. Zásadním způsobem ovlivnila můj názor na EU. Kvalitu prověřil čas – 15 let uběhlo od anglického vydání. Z obsahu vybírám názvy  kapitol, kterými chci nalákat čtenáře:

Odumírající stát, Fašisté a federalisté, Fašistické opovrhování suverenním národním státem, Architekti nové Evropy, Měna jako nástroj státní moci: nenávist fašistů ke zlatu, Francouzsko-německé spojenectví po fašisticku, Trojúhelník Berlín-Paříž-Brusel, Uriage: kolébka poválečného proevropanství, Robert Schuman a Jean Monnet, Národy a impéria, Evropská rovnováha a říše středu, První světová válka, Ekonomika hegemonie, Říše jako vzor evropské integrace, Poválečné Německo, Evropská integrace a centralizace Německa, Demokracii zastínil ekonomismus, Subsidiarita, Suverenita a Evropská unie, Suverenita, demokracie a společné dobro, Podivná aliance liberálů a socialistů, Nový světový řád, Útok NATO na Jugoslávii,
Globalismus: starý komunistický sen, Kontinent v úpadku.

Pátý oddíl JDE O PENÍZE, jsem pokaždé pouze přelétl, jednak jsem tomu moc nerozuměl, a ani v té době to nebylo tak aktuální. Názvy kapitol jsou výmluvné. JL mi nasadil brouka do hlavy, že vlastně všechno by mohlo být jinak. Peníze, trh a společnost, Růst centrálního bankovnictví, Klasický zlatý standard, Zlatý směnný standard, Bretton Woods, Koncepce světového měnového nepořádku, „Odsouzení ke všem hrůzám papírové měny“, Nezávislost centrální banky je past, Falešné chápání role peněz, Evropský měnový systém, Suverenita, Ústavní důsledky Evropské měnové unie, Skromný návrh. JL, jak jsem pochopil, horuje pro návrat ke zlatému standardu. Debatu na toto téma přenechám expertům. Pokusím se spíše „vypíchnout“ texty, které se víc zabývají „politikou“.

„Pro nepolitickou mentalitu, která inspiruje evropskou ideologii, je typické, že se plán na vytvoření politické unie v Evropě soustřeďuje kolem měny a centrální banky. Neexistuje žádný evropský Garibaldi či Bismarck, který by otevřeně vyhlašoval úmysl vytvoření nového státu. Existuje pouze technokratický plán, podle něhož má být potají, zadními vrátky zavedena politická unie vytvořením Evropské centrální banky a náhradou národních měn novou, ústředně řízenou evropskou měnou…Technokraty již dlouho fascinuje moc bank, právě proto, že ztělesňují nepolitickou moc…Argumenty ve prospěch měnové unie jsou proto zřídkakdy výslovně politické. Její stoupenci obvykle zahalují politický význam svých návrhů mlhou technokratického žargonu o řízení měny, transakčních nákladech a požadavcích jednotného trhu. Tyto důvody slouží k zakrývání prvořadých politických a ústavních problémů.“

„Zdravé peníze… byly vymyšleny jako nástroj ochrany občanských svobod proti despotickému zasahování vlád. Ideologicky patří do stejné třídy jako politické ústavy a listiny práv.“ Ludwig von Mises „Ve 20. století ztratil svět v měnových záležitostech orientaci a v temném lese sešel z cesty. Zapomněl na pravou funkci peněz a na to, že mají význam jako konstitutivní prvek svobodné společnosti. Stal se obětí sebeklamu, že peníze jsou hlavně nástrojem státní moci nebo výrazem síly ekonomiky… Peníze jsou ve skutečnosti zbožím, které si trh vybírá jakožto společný nástroj výměny.“

„K zničení buržoazního systému stačí likvidace jeho měny.“ Lenin

„Chceme politické sjednocení Evropy. Nedojde-li k měnové unii, nemůže vzniknout politická unie. Totéž platí i obráceně.“ Spolkový kancléř Helmut Khol

„Jednotná měna je silně federalizujícím prvkem. V tom mají protivníci federativní Evropy pravdu. Jsem přesvědčen, že euro povede k evropské hospodářské vládě.“ Karel van Miert, evropský komisař pro hospodářskou soutěž.

Úmyslně jsem se vyhnul citacím, jako např. „Současná válka je také válkou za jednotu a svobodu Evropy,“ napsal náměstek ředitele druhého odboru ministerstva zahraničí a pokračoval: Jejím cílem je dosažení a zajištění trvalého míru pro evropské země…, odstranění příčin evropských válek, zvláště systému „rovnováhy moci“…, překonání evropského partikularismu svobodnou mírovou spoluprací evropských národů.“ Podobná munice se v knize nachází na prvních 156 stranách v dostatečném množství a účinnosti.

Člověk nemusí být školeným politologem, aby nerozpoznal, že velkým politickým problémem v naší zemi, bude rozdělení občanů podle PRO a PROTI dalšímu nakročení k federalizaci Unie. Kníže vyzývá k útoku. Vedení několika stran už leští šavle, meče. Jak se vyjádřil jeden známý politik, nic se nejí  horké, takže doufejme. Jsem zvědavý na hlas lidu a jeho preference. A závěrem: nebylo mým úmyslem ještě víc prohlubovat společenský neklid a nervozitu. Uvítal bych slušnou polemiku, pokud bude vůbec nějaká.

Zeolit, leden 2012  Vyšlo  na NP-nezávislá diskuse