Goldman Sachs: americký úvěrový cyklus blíží ke svému konci a projeví se během nadcházejících dvanácti měsíců.
Kvůli růstu dluhu a jeho monetizaci (znehodnocování peněz inflací, co snižuje jeho reálnou hodnotu tiskem peněz) centrálními bankami se vytváří nutný předpoklad, aby se udržovaly ceny investičních papírů uměle nafouknuté a tak je to i s globálním dluhem, který by mohl růst donekonečna, přinejmenším do té doby, dokud svět nakonec neprorazí svou uvěrovou hranici, což je kritické téma rozsáhle diskutované v roce 2015 Mattem Kingem ze Citigroup.
Největší světový dlužník – Spojené státy
Jaká je na základě historických analýz dluhová kapacita největšího světového dlužníka, Spojených států a co se stane, až tu řečenou kapacitu překročí?
„Úvěrový trh má za sebou poměrně dlouhou dobu expanze. Nic ale netrvá věčně, tudíž se dostáváme do poslední fáze rostoucího cyklu,“ říká Michael Swell, šéf z oddělení portfolio managementu banky Goldman Sachs na Business Insider. „Souběžně s tím se objevují i první obavy, což se týká především amerických korporací. Množí se totiž varování, že s koncem cyklu nebudou firmy schopny unést svůj celkový dluh, který na sebe za předešlou dobu uvalily.“
První fáze obvykle začíná ekonomickým zpomalením vyúsťujícím v krizi, která s sebou stahuje velké množství firem neschopných splácet své závazky. Poté následuje proces konsolidace, kdy je potřeba míru zadlužení zredukovat. Třetí fáze se už nese ve znamení obnovy, kdy firmám rostou zisky. S tím souběžně roste i ochota bank půjčovat a otevřenost firem se opětovně zadlužovat. A právě to je podle Goldman Sachs aktuální situace, která se však chýlí ke konci. Proč?
Podle Swella existují tři hlavní důkazy. Prvním z nich je rostoucí zadlužení amerických firem, které je podpořeno úrokovou politikou Federálního rezervního systému. Firmy se ochotně zadlužují, ovšem zdroje ke splácení těchto dluhů se tenčí, stejně jako se v poslední době tenčí i korporátní zisky.
Podle agentury S&P se objem dluhu 2000 největších amerických společností ke konci roku 2015 vyšplhal až na 6,6 bilionů dolarů. Pro srovnání, před šesti lety toto číslo dosahovalo „pouhých“´3,8 bilionů.
Zdvihnutý prst jako důkaz varování má i analytický tým Deutsche Bank. Podle jejich informací se nebankovní dluh amerických firem zvýšil o 2 biliony dolarů od svého pomyslného dna ze čtvrtého čtvrtletí roku 2010. Jeho podíl na americkém HDP se tak dostává na úrovně, které byly naposledy dosaženy v krizových letech 2001/2002 a 2008/2009.
Jako další důkaz končícího cyklu se jeví zužující se marže, což je podle Swella jeden z nejrelevantnějších ukazatelů možných problémů. Těsně před krizí mají marže tendenci růst. Pravdou je, že vrcholu bylo dosaženo již během třetího kvartálu 2014. Od té doby marže intenzivně klesají, a to zhruba o 7 % z 18 390 dolarů na jednoho zaměstnance z roku 2014 na aktuálních 17 045 dolarů.
Posledním varovným signálem je rostoucí počet účetních nesrovnalostí, se kterými se americké firmy potýkají. Svou roli ale hraje i ekonomická a politická nejistota, se kterou se Spojené státy aktuálně potýkají.
Podle Goldman Sachs je však tento trend neudržitelný, obzvláště pokud vezmeme v potaz propad firemních zisků a stav amerických mezd. Jakmile nebudou mít společnosti z čeho financovat své dluhy, bude to jasným signálem toho, že aktuální fáze úvěrového, potažmo hospodářského, cyklu je definitivně u konce. A přesně to bude čas, kdy pomyslné dveře otevře další ekonomická krize.
Komentáře
Pane Pokorný, odblokujte Opuse111, tohle není fair play!
Trolle zalez!
Druhý test: kde je problém?
Trolle zalez!
třetí test, opus je stále zablokován
Trolle zalez!
Původní článek OPUSE
Předložený článek neodpovídá předloze originálu, kterým se Pokorný inspiroval. Uvádím to jen pro pořádek, jelikož většina lidí zde nevládne dobrou češtinou natož pak angličtinou a nemohou si to ověřit, tak aby bylo jasno.
Co chci ale zdůraznit, že Monetizace není "znehodnocování peněz inflací, aby takto došlo ke snížení reálné hodnoty dluhu tiskem peněz". Takto Pokorným vymyšlený blábol vůbec neodpovídá realitě. Smyslem a cílem monetizace není inflace.
Monetizace je přímé financování splátek vládních dluhopisů tiskem peněz ať už peněz fyzických nebo těch co představují čísla v počítačích. Teprve vedlejším a nechtěným efektem může být inflace. Je naprosto chybná představa, že dluh musí způsobovat inflaci. Západní Bankovně kreditní systém je velmi komplexní a v tomto systému peníze nejen vznikají, ale současně i zanikají. Pokud je například nějakým způsobem narušený běh umořování dluhu a tedy zánik peněz, pak se na trhu objevují takzvaně "nově vytištěné peníze" a může dojít k inflaci. Příčin inflace je samozřejmě mnohem více a také tento fenomém je značně komplexní. Upozorňuji že výraz "nově vytištěné peníze" je čístě finanční výraz a nemá nic společného s tím jak nové jsou vytištěné bankovky. :)
Trolle zalez!
Moc tomu nerozumíte, že? Poslední věta je stejně hloupá jako opakování "špinavé peníze Klaus nezná". Víte něco o ekonomii? Napadáním jiných důkaz nepředložíte. Zjistěte si, co je ono tištění peněz a monetizace. A doslovný překlad nikdy, nikde, nikdo nedělá. Ano to úplně ani nejde. Překlad frází se občas doplní jiným textem, ale vy asi netušíte, o čem je řeč. Zaslepenost nadávek vám to neumožní, že?
Ubožak Pokorný manipuluje diskusi.
Smazal Opusovi jeho kvalitní příspěvek a nahradil jej jiným, kdy se vydává za jeho nick.
Následně OPUSovi zablokoval přístup do diskuse.
Jsi Ubožák Pokorný !!!
Trolle zalez!
takže ůpíšeš vlastně o sobě?
Ten na Zvědavci nejste vy? Taky tam někdo pořád nadává kdekomu. Já myslela, že jste to vy.
Ubožák Pokorný blokuje diskusi pro jiný názor !!!
Trolle zalez!
Základ všetkých problémov je v tom, že "národné" alebo "centrálne" banky už neplnia pre vlastnú krajinu ekonomické funkcie, ale plnia funkcie čisto finančnícke.
Monetizace jako strašák
O monetizaci státního dluhu nebo deficitu se většinou mluví jako o strašákovi přinášejícímu vysokou inflaci a znehodnocení úspor, kterým se zadlužené státy jednoduše zbavují svých dluhů na úkor svých občanů. Je to v podstatě poslední zoufalý krok vlád, které svou rozhazovačnou politiku (resp. politiku svých předchůdců) nejsou schopné zvládat běžným způsobem. Daňové zatížení není možné zvyšovat donekonečna a ani další zadlužování běžným způsobem, které by splatilo staré dluhy, již nemusí být rentabilní a vlastně ani možné. V případě velmi vysokého státního dluhu totiž přichází také ztráta důvěry ze strany investorů a další zadlužování by se mohlo opět prodražit.
Pak nastupuje třetí způsob, kdy se do nákupu státních dluhových nástrojů vloží centrální banka. Centrální banka v takovém případě na jedné straně snižuje úrokovou sazbu zvyšováním poptávky, na druhé straně pak dochází ke zvyšování objemu peněz v oběhu, protože na nákup státních dluhopisů se použijí nové „peníze z ničeho“. Stát tyto peníze použije na snižování schodků státního rozpočtu dluh je monetizován.
V rozvinutých ekonomikách, kde je centrální banka nezávislým orgánem, který se stará mimo jiné také o správu státního dluhu, není možné, aby nakupovala státní dluhopisy přímo od státu. Nemusí také skupovat ty cenné papíry, které se státu nepodařilo umístit na trh. Může však tisknout nové peníze, které právě používá ke skupování státních dluhopisů od věřitelů státu a tím snižuje jeho zadlužení.
Nové peníze v ekonomice mají většinou za následek růst cenové hladiny, když ale dojde k nekontrolovanému tisku nových peněz, může hrozit hyperinflace. Ta hrozí právě v případech, které jsou dnes prakticky běžné, tedy při nadměrném zadlužování a potřebě vydávání velkého množství peněz na splácení stávajících dluhů.
Read more: http://www.investujeme.cz/monetizace-sta...
na Zvědavci http://www.zvedavec.org/showname/339654/...
Trolle zalez!
Trolle zalez!