Od začátku loňského roku vyhlásilo v Severní Americe bankrot už 130 firem z řad producentů ropy a zemního plynu i firem, které jim poskytují servis. A to už pociťují celé USA! A né, že né!
Analytik společnosti Guggenheim Securities Subash Chandra se domnívá, že zadlužené firmy nezachrání ani cena ropy 45 dolarů za barel. Některé, které si vedou lépe, by se mohly vrátit k zisku při ceně 50 dolarů. Podniky, které by toho možná mohly být schopny využít nejlépe, prý působí v oblasti těžby z břidlic v Severní Dakotě, Texasu a Oklahomě.
Hospodářské noviny přinesly vysvětlení, jak je to ale se ziskovostí firem za 35 dolarů za barel.
"Stručná odpověď je, že 45 dolarů za barel nezachrání nikoho," poznamenal Cutter. "Každý, kdo by zkrachoval při 30 dolarech, zkrachuje i při 45 dolarech. Cena musí být trvale na 60 až 65 dolarech, než bude vidět skutečný obrat v ziskovosti v tomto odvětví," dodal.
Těžaři se vzpamatují při ceně padesát dolarů za barel? Ani tak nemají šanci! Nebo pouze někteří.
Jejich dluh dosáhl téměř 44 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), uvedla společnost Haynes & Boone. Zmíněný údaj nezahrnuje firmy Chaparral Energy, Penn Virginia a Linn Energy, které vyhlásily bankrot minulý týden a které dohromady dluží více než 11 miliard dolarů. Další nejméně čtyři ropné a plynárenské společnosti, které dluží téměř osm miliard dolarů, jsou na pokraji bankrotu. Patří mezi ně Breitburn Energy Partners a SandRidge Energy, napsala agentura Bloomberg.
A bankrotů přibývá, protože firmy nemají dostatek hotovosti a zjišťují, že je téměř nemožné získat kapitál. Energetické společnosti byly prakticky vyloučeny z trhu s vysoce výnosnými dluhopisy, banky jim omezují úvěry a firmám se zároveň dostatečně rychle nedaří prodávat majetek.
Úpadky se znásobily hlavně poté, co se pro firmy z odvětví, které zoufale potřebují hotovost, stalo prakticky nemožné získat kapitál. Energetické společnosti byly téměř odstřiženy od vysoko výnosových trhů s dluhopisy. Banky omezily úvěrové linky a prodeje aktiv zpomalily. Podnikání se ani při současných, i když oproti úrovním pod 30 dolary za barel méně tragickým cenám černého zlata prostě nevyplácí.
(Vsuvka: o totéž se snažila administrativa Obamy v
mezinárodním měřítku. Odřízla ratingem a zákazem nákupu bondů Rusko
od všech trhů a donutila k tomu i lokaje z Evropy. A jak z toho už
skoro excelentně vyklouzla administrativa Putina a Nabiullinové je
proto hodné obdivu)
Tvrzení, že firmy zachrání cena za 50 dolarů WTI je proto nesmysl.
Prodlouží to dobu oddálení definitivního bankrotu,
nikoliv však otevírání nových vrtů. A soupravy pro těžbu dělají
firmy, které jsou také v těžkých defautech! Takže zajisté, Rusové
jsou prý směšní, protože dělají za míň peněz. Ale je horší dělat za
méně peněz a mít jistotu, nebo se nosit jak páv na amerických,
zadlužených dolarech a pak spadnout na zobák, pardon, na ústa?
Odpovězte si i na toto sami.
Komentáře
Opět chválím, velmi dobrý článek.
Závěrečná otázka je skutečně velmi podstatná a možná se autor článku mohl alespoň pokusit o jeho vlastní názor.
Osobně se domnívám, že nikdo v USA není trak hloupý, že by neviděl co se děje a nedomnívám se, že by USA vedly ekonomickou válku proti RF tím způsobem, že se vstřelí do vlastní nohy.
Vzhledem k tomu, že se dlohodobě připravuje kompletní přeformátování USA (perestrojka), tak bych za tím vším viděl působení Gloobálního prediktora, který tímto připravuje půdu pro komplexní změnu, kdy USA budou odsunuty do role pouze regionální mocnosti a obrovské ekonomické problémy povedou jak k politickému, tak mocenskému přeformátování role USA.
Putin sice jedná s arabskými šejky o omezení těžby, ale ti se k tomu zatím moc nemají, takže je vidět, že hrají něčí partituru.
Putin je opravdu mimořádný člověk, vše vidí z daleko vyšší perpektivy než všichni ostatní. Mohl by klidně pumpovat ještě více ropy a srážet cenu a dostat USA zcela na kolena, jenže takové vítězství je jednak nečestné a navíc, přeci nejde o to nad sebou vítězit.
Putin chce spolupráci a dobro pro celou planetu Zemi.