Velmi dlouhou dobu Pařát dnes a Literární noviny (Tereza Spencerová) popisovaly stav Ruska, USA, Ukrajiny a Sýrie shodně, ale posledních přibližně čtrnáct dní se začaly lámat ledy.
Co se stalo, že mainstream neinformuje tolik jednostranně?
Těžko říct a zatím se zjistit nedá. Faktem však je, že mimo vztyčeného prstu na viníka: Pentagon a USA se fakta na veřejnost dostala. A lidé se zajímají stále víc. Nikdo nechápe, proč "záchrana" od USA, naopak rozvrátila každého, kde US ARMY pomoc zahájily. Už se to veřejně říká i v Čt24, už se rozebírají nezpochybnitelné detaily a lidé jsou najednou fascinováni, jak opět mohli tak nalétnout.
Tereza Spencerová
Spojené státy kvůli ruskému „vojenskému expresu“ do Sýrie
svolaly
mimořádnou poradu v rámci Rady pro národní bezpečnost
k projednání „navyšování počtu ruské vojenské techniky,
vybavení a vojáků v Latakii“ a „počínajících ruských bojových
letových misí z nové letecké základny v Sýrii“. Nejspíš
výsledek právě tohoto jednání se pak stal jádrem projevu prezidenta
Baracka Obamy, který odmítl posílení vojenské spolupráce
s Ruskem v boji proti Islámskému státu (Daeš). Zdůraznil,
že americká taktika se měnit nebude a ruská strategie podpory
syrské vlády proti Daeši je „odsouzena
k neúspěchu“. Podle Obamy pokračující ruské vojenské
dodávky Sýrii „dokazují“,
že se režim Bašára Asada ocitl v problémech, přesto ale
americký prezident alespoň potvrdil, že USA budou s Ruskem
v kontaktu, aby se předešlo jakýmkoli konfliktům.
Pro Kreml prý není americká kritika „ničím novým“, připomněl ale,
že o budoucnosti Sýrie musejí rozhodnotu sami Syřané a
nikoli někdo zvnějšku: „Nikdo zatím racionálně nevysvětlil, co může
být alternativou legitimnímu syrskému vedení při zajištění
bezpečnosti v zemi, v boji s šířením Islámského
státu a při zajištění jednoty země,“ prohlásil Putinův
mluvčí.
A Karel Kříž
V posledních týdnech a dnech vyvstalo v souvislosti s utečeneckou krizí několik důležitých otázek. Pokusme se na ně chronologicky odpovědět:
1. Jak se zrodil takzvaný Islámský stát?
V roce 2003 americká armáda na základě smyšlených důvodů zaútočila na Irák. Rozprášila iráckou armádu a další bezpečnostní složky. Část těchto lidí se ocitla v nechvalně proslulých amerických vojenských věznicích v Iráku, v nichž měli dost času utužit svou víru a své spojenectví. Jiná část bojovala proti Američanům způsobem, kterému obvykle jedna strana říká terorismus a druhá strana podzemní odboj.
V roce 2011 Američané z Iráku z velké části odešli (ponechali v zemi pouze několik tisíc vojenských poradců, kteří cvičí oficiální armádu a garantují bezpečnost nejvyšším iráckým představitelům), a džihádisté tak měli poprvé možnost vyjít z ilegality a zmocnit se souvislejšího území. Z mnoha malých uskupení, které proti Američanům bojovala, se postupně zkonsolidovala jedna síla, v čele s fanatickým islamistou Bagdádím. K této velké skupině postupně přebíhali jak jednotlivci, tak i celé jednotky pravidelné irácké armády. Toto hnutí pak bylo souběžně významně posíleno v průběhu Arabského jara, kdy CIA postupně vyzbrojila a vycvičila tzv. Svobodnou syrskou armádu, která bojovala s Bašárem Asadem a jeho režimem. V letech 2012-2013 se tyto nedostatečně koordinované syrské povstalecké skupiny zčásti spojily s Islámským státem v Iráku a začátkem roku 2014 společně vytvořily Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Ten hned na jaře téhož roku nejen vystupňoval útoky na Asadův režim, nýbrž zejména zaútočil na pravidelnou iráckou armádu a dobyl řadu velkých měst na severu Iráku a dostal se až na vzdálenost padesáti kilometrů od Bagdádu.
Celé zde:
Komentáře