Magazín  Tiscali autor: Martin Bach

O ochraně soukromí v digitálním světě a hrozbách sdílení informací se službami jako je Facebook vycházejí tisíce článků ročně. Práce s obrovským množstvím dat, které sociální sítě sbírají, má ale i jiné, poměrně nečekané důsledky.

„Všechny ty p$^)&ky jako cookies atd. samozřejmě znám, ale přesto mě trochu překvapilo, když mi Facebook navrhl do přidání kontaktů ženu, která má totožné jméno a příjmení jako má dávná expřítelkyně, a člověka, který mi před 5 lety dělal sádrokartony na domě. Ani s jedním z nich jsem v životě nekomunikoval přes počítač,” napsal jednoho dne na svou facebookovou zeď jeden z mých přátel a přidal se tak k dlouhému zástupu lidí, kteří se podivují nad výběrem lidí, které jim největší sociální síť světa navrhuje jako „lidi, které byste mohli znát”.

Jiný příklad zaznamenal v dubnu tohoto roku deník Washington Post. Jeden ze správců diskusní sítě Reddit se v rámci experimentu zaregistroval na Facebook. Nikdy před tím přitom FB nepoužíval a k registraci použil emailovou adresu, kterou si čerstvě založil. Lhal rovněž o všech svých osobních údajích. Facebook mu přesto prakticky okamžitě doporučil mnoho jeho přátel ze skutečného života, a to včetně těch, které několik let neviděl.

Zuckerberg v telefonu?

Firma Marka Zuckerberga se o tajemství svých algoritmů z pochopitelných důvodů moc dělit nechce. Mnoho aktivistů i odborníků jej obviňuje, že při doporučování přátel využívá čísel ve vašem telefonním seznamu nebo kontaktů ve vaší emailové schránce, pro taková obvinění ale neexistují přesvědčivé důkazy.

Aplikace Facebooku pro mobilní telefony vám samozřejmě ráda umožní prohledat váš telefonní seznam nebo kontakty v počítači, vždy s tím ale musíte explicitně souhlasit (kontakty, které jste takto poskytli si můžete prohlédnout, ale i smazat, na této stránce).

Stejně tak se nepotvrdily informace o tom, že Facebook vaše údaje využívá k dalšímu prohledávání internetu, ani že firma předvytváří váš profil už předem - tedy že se na základě informací od jiných lidí připravuje na váš příchod a pak dané údaje jen spáruje s vašim novým účtem.

Pohled do budoucnosti

Jak to tedy je? V prvé řadě je třeba si přiznat, že vzhledem k tomu, co o každém z nás Facebook ví, jsou jeho možnosti takřka nevyčerpatelné. Systematickou těžbou velkého množství dat dochází k postupnému vytváření obrovské množiny lidí, kteří patří do vašeho potenciálního sociálního okruhu. K přesné identifikaci vztahů pak Facebook využívá nejen načerpaná data, ale hlavně speciální algoritmy založené na vědeckých poznatcích, statistice, sociologii a matematice.

Každá informace, kterou Facebooku poskytnete - od města, ve kterém jste se narodili přes střední školu, kterou jste navštěvovali - pomáhá těmto algoritmům zpřesnit odhad toho, koho jste v minulosti mohli potkat, s kým jste si mohli rozumět více a s kým méně, a dokonce i koho nejpravděpodobněji potkáte v budoucnosti.

Jak to funguje?

Základem jsou údaje o vaší škole a zaměstnání. Právě na těchto místech se (nepřekvapivě) vytváří většina našich sociálních vazeb a Facebook pomocí nich určuje jednotlivé sociální uzly a jejich hranice. Možná si nyní říkáte, že stačí tyto údaje do svého profilu nezadat a vaše soukromí je v bezpečí. Není tak ale úplně pravda. Nesmíte totiž zapomínat, že s Facebookem sdílejí své informace i lidé z vašeho okolí a vaši virtuální přátelé.

Pokud tedy například váš sourozenec vyplní, že chodil na tu a tu základní školu v Brně, Facebook si vás s onou školou propojí i bez vašeho vědomí. Stejně tak pokud budete mít mezi přáteli větší množství lidí, kteří mají rádi určitou hudbu nebo konkrétní fotbalový klub, na tom, co máte vyplněno v profilu už tolik nezáleží.

Dalším očividným způsobem jak navrhovat nové vztahy je prohledávání přátel vašich přátel. Vedle prostého seřazení podle největšího množství společných známých, ale Facebook využívá i hledání na bázi zmínek v komentářích, chatech, označení fotek a podobně.

Síť zároveň do určité míry předpokládá, že pokud má více vašich přátel mezi svými známými lidi spadající do vašeho potenciálního komunikačního uzlu, je pravděpodobné, že se s nimi dříve nebo později setkáte i osobně. Čím více takových propojení na tyto neznámé lidi máte, a čím méně bariér mezi vámi existuje (např. zda žijete ve stejné zemi, chodíte do stejných restaurací, apod.), tím spíše se vám mezi navrhovanými přáteli objeví.

K navrhování přátel pak služba využívá i samotnou službu navrhování přátel. Facebook vám neustále ukazuje nové a nové tváře a sleduje, jak na ně reagujete. Pokud budete návrhy ignorovat, už vám je nenabídne znovu. Pokud ale zareagujete (ne nutně tím, že si daného člověka do přátel přidáte, ale třeba jen prohlédnutím jeho profilu), zapíše si síť spojení, které pak využije ke zpřesnění dalších návrhů.

Limity tu jsou

Celý systém je tedy založen na pravděpodobnosti a samozřejmě není neomylný. Facebook vám nabízí řadu lidí, které nikdy nepotkáte nebo které dokonce nesnášíte. Média před časem zaujal případ ženy, kterou opustil manžel kvůli milence a Facebook ji hned několik dnů poté navrhl tuto milenku jako potenciální přítelkyni.

Stejné vysvětlení pak mají příklady popsané na začátku tohoto článku - navrhování přátel na Facebooku není magie, ale věda založená na pravděpodobnosti. A občas se tak může trefit do spojení, na která jsme dávno zapomněli, nebo která nemají s našim virtuálním životem nic společného.

„Síť ví, s kým jste chodili do školy, ale už nemůže vědět, s kterou slečnou jste se nejvíce bavili na maturitním večírku,” shrnul pro Washington Post limity facebookových algoritmů David Liben-Nowell z Carleton College.