Už i další tvrdí, že něco s kvantitativním uvolňováním a americkou (ne)zaměstnaností něco nesedí.
Autor: Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP INVEST
Americká centrální banka FED má za hlavní úkol péči o zaměstnanost. Tím se například liší od naší centrální banky, která má za cíl udržovat cenovou stabilitu. K tomu, aby bylo více zaměstnaných, využil FED jako nástroj měnové politiky takzvané kvantitativní uvolňování, tedy dodávání peněz do oběhu prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů. Zjednodušeně řečeno tištění peněz. Na trh se dostaly biliony amerických dolarů a spokojenost všech rostla.
V době, kdy tehdejší šéf FEDu Ben Bernanke oznámil ukončení kvantitativního uvolňování, byla inflace na dvou procentech, nezaměstnanost klesla na 6,5 % a americké akciové indexy atakovaly nová maxima. FED tedy splnil vše, co od kvantitativního uvolňování čekal. Jenže není každé číslo tak pěkné, jak se na první pohled zdá.
Každá mince má dvě strany. Americká nezaměstnanost sice stále klesá až na aktuálních 5,5 %. Jenže to je dáno také tím, že se změnila metodika výpočtu. Z něj totiž vypadli lidé, kteří už o práci nežádají a skončili na minimálních dávkách. Jiné číslo je ale alarmující.
Poměr americké zaměstnanosti je nejnižší za bezmála 40 let. Podíl zaměstnaných na celkovém počtu americké populace je 62,7 %. Jistě tuto statistiku ovlivňuje vyšší počet lidí v důchodu, nicméně je třeba vzít v potaz, že statistika nezaměstnanosti je z velké míry ovlivněna metodikou výpočtu. Proto si na odpověď na otázku, zda bylo kvantitativní uvolňování úspěšné, budeme muset ještě počkat. Osobně si myslím, že brzy přijde čas vystřízlivění.
Pařát dnes rozebíral
Drama USA nastává a světoví ekonomové jsou v šoku. Tvrdá data hovoří za vše!
Komentáře