Co předcházelo?

Perestrojkou Gorbačov pád totality načal

(foto s baronkou Thatcherovou)

Je čtvrt století po „sametové revoluci“. Dost dlouhá doba odstupu začít psát Paměti a fakta, než si to vezmeme do hrobu. Navíc nastalo období zvrácených hodnot a dát další generaci pravdivý obraz je stále složitější.

 

Když tvrdím, že lidé (nebylo jich mnoho) pohybující se v politicko-ekonomické sféře tušili, že je konec a pouze se čekalo, který den to bude, není to lež. Že to věděli i lidé, kteří protestovali proti komunistům, proti SSSR, opět to není lež. Pouze je otázkou, zda to věděly stovky, nebo tisíce lidí. Asi se každý rozumný (ale mladší čtyřiceti let či lidé z bydlišť vzdálených) zeptá, zda to není opět sebevychvalování a zda se to skutečně dalo vědět předem.

 

Jednoznačně dalo a důkazy budou zde dány – nebyl ještě internet, ale dokumentace psaná na stroji ano, tisk a jasné souvislosti také. Tak prosím:

Začněme rokem 1988 – posledním spouštěčem konce RVHP, koncem KSČ ve vedoucí úloze a pádu ČSSR

 

 

1) Politika

V tomto roce byla převolena vláda. V jejím čele byl zvolen Lubomír Štroungal. A ač to byl člověk na zkostnatělé poměry RVHP velmi progresivní s ekonomickým tahem na bránu, nebylo šance cokoliv bez změny systému udělat.

 

Foto vláda Lubomíra Štrougala – v originální velikosti dole viz příloha

 

 

 

 

 

 

 

A nejdříve se podívejme, co se dělo v okolí

Skutečně byl listopad v Československu nečekaný?

SSSR

11. března 1985

Michail Gorbačov: Po smrti Černěnka byl Gorbačov 11. března 1985 zvolen generálním tajemníkem KSSS a prvním vedoucím představitelem, který se narodil po VŘSR. Brzy se spřátelil  s Margaret Thatcherovou. 11. října 1986 setkání Gorbačov a Reagan o počtu jaderných raket středního doletu v Evropě v islandském Reykjavíku,. V roce 1988oznámení, že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách

Tímto gestem byla ukončena studená válka.

Polsko

30. srpna1988 

dohoda o účasti Lecha Wałęsy na kulatém stolu. Zbigniewa  Messnerave ve vládě vystřídal Mieczysław Rakowski. V lednu 1989 strana schválila rezoluci o odborovém a politickém pluralismu a tak byl dohodnut „kulatý stůl“ na 6. února. K legalizaci Solidarity došlo 17. dubna a její rolnické odnože byly legalizovány 20. dubna. 24. srpnpožádal prezident s žádostí o sestavení vlády  Tadeusze Mazowieckého. Ten 13. září složil nový kabinet. Byla to první nekomunistická vláda ve středovýchodní Evropě.

NDR:

17. dubna 1989

Moskva oznámila, že SSSR do počátku května stáhne část své armády včetně tisíce tanků.

25. září propukly rozsáhlé nepokoje v Lipsku, 18. října 1989 Erich Honecker odstoupil a jeho místo převzal Egon Krenz, K největším demonstracím došlo 4. listopadu ve východním Berlíně: asi milion lidí zde požadoval svobodu tisku, cestování, projevu, shromažďování a zejména svobodné volby.“ Demise politbyra SED a odstoupení vlády 7. listopadu. (Mimochodem mnozí si pamatují tisíce trabantů a desetitisíce uprchlíků, proudící přes Prahu do Německa)

9. listopadu, kdy došlo k otevření hranic mezi NDR a SRN a lidé začali rozebírat berlínskou zeď

Maďarsko

9. května 1989

Odešel János Kádár a tím fakticky ukončil totalitní nadvládu.

9. května 1989 zasedalo další plénum, na kterém došlo k velké události. Z funkce předsedy strany a člena ústředního výboru MSDS byl uvolněn muž, který „pohřbil“ revoluci v roce 1956, muž který v Maďarsku nastavil specifický druh komunismu -  János Kádár. Dne 18. října u kulatého stolu uzavřena dohoda na volbách bez jakéhokoli omezení. 18. 10. parlament schválil změnu názvu státu a 23. října došlo ke slavnostnímu vyhlášení Maďarské republiky.

 A jako poslední, teprve 17.listopadu 1989 jsme zcela náhodně zasadili poslední ránu Komunistické straně Československé a její vedoucí úloze ve státě!

Tato část ukazuje,

že jsme nebyli středobodem demokratické přeměny za svobodu, ale naopak na jejím chvostu, které zahájilSovětský svaz, respektive Michail Gorbačov a následně (nepředstavitelná do té doby) úcta dvou velikánů tehdejší doby Ronalda Reagana a baronky Margaret Thatcherové k ruskému občanovi a představiteli do té doby říše zla. Navíc navazující na dohody, které byly dodrženy z obou respektive ze tří stran.

Tudíž už z této úvodní části je jasné, že jsme nemohli zůstat ve střední Evropě jako skanzen. Jejím hrdinou byl skutečně Michail Gorbačov a proto mu dodnes fanatičtí, šílení komunisti přejí za demokratizaci smrt!

 

A my jsme k odchodu komunistů a svobodě následně pouze - dokráčeli!