Tak nějak absurdně by se dala nazvat kauza, která už z prvního pohledu bila do očí stejně tak, jako Ištvan, Šlachta a puč vlády Petra Nečase.  (Nezatahujme do toho Nagyovou – Nečasovou, tato kauza byla známa už o rok dřív). A pouze ji zločinně Ištvan spojil!

 Závěr napoví nejvíc

Ale pozvolna by se měli rekapitulovat státní zástupci – žalobci, pozvolna by se měl rekapitulovat souběh podání žalob do očí bijících a pozvolna by se měla rekapitulovat souvislost puče na ODS v čele s Petrem Nečasem.

Toto by však měli udělat samotní aktéři, kterých se zákeřné a podpásové politické žaloby týkaly. Za pár let totiž už nikdo nebude vědět, co se skutečně stalo, ale lidem ulpí v paměti: korupčník Barták, odkloňovač Kocourek, korupčníci ODS. A toto by státním žalobcům, z nichž účelovost čiší na dálku, nemělo projít. Nejen státním zástupcům. Týká se to i těch, kteří účelově trestní oznámení podávali, občany mystifikovali a zavedli atmosféru, že co politik, to lump a zloděj.

Přitom mnoho set starostů a politiků na různých úrovních dělá pro lidi za hubičky, s vysokým nasazením a mnohokrát bez poděkování, ale jsou smeteni kauzami s často umělou šikanou, která časem sejde z mysli, ale na dotyčném to nadosmrti ulpí.

Jsou to činy, se kterými bychom se nikdy neměli smířit  a těmto lidem by to nemělo napořád procházet. Postarejme se veřejným tlakem, ať jdou od válu a půjde li to, ať jsou spravedlivě potrestáni.

Ne vše se udělalo při transformaci dobře, ne vše se povedlo. Ale slušní lidé by už s odstupem času mohli pozvolna umět rozkrýt chyby z práce, která v učebnicích nikde nebyla a oddělit od evidentně kriminálních kauz.

Například „kauza Barták“, kauza do očí bijící nesmyslným dějem a přesto po televizích a dalších médiích defilujícím žalobcem Táborským s odstrašujícím obviněním více jak osmi let. A přestože bylo jasné snad každému, kdo si údajnou posloupnost výkladu žalobce Táborského vyslechl, že je to s prominutím žvást, státní orgány se tím zabývali a dokonce soudil soud.

Prostě kauza takto definovaná a popsaná je spíš na odejití státního žalobce do duševního ústavu, než před klasický soud. A přesto se tam dostala. Jak je to možné?

Tento názor dnes není ojedinělý, naopak (ukázka)

Kamberský       Lidové noviny

Ale málokdo zaregistruje temnou výhrůžku v Lidových novinách

Takže státní zástupce si prostě může dělat co chce, zatajit důkazy, pak je někdy ukázat, život obviněného je druhořadý, taktika a hrátky státních zástupců mají přednost. Ale to přece není možné, aby si s námi tito gauneři takto hráli!  Buď důkazy jsou, nebo nejsou. A že důkazy má a někdy někde někomu.... Za tyto podvody by měl být okamžitě kriminál. Zde je důkaz, toto skutečně řekl:

Dušan Táborský