Stále přemýšlím, co bylo dřív: slepice, nebo vejce? Já si přečtu tuto větu: cenová deflace je důsledkem deflace peněžní (zejména úvěrové). A přemýšlím. Mám peníze v bance, nebo si chci vzít úvěr a mám naději, že vše se bude cenově ještě propadat, budu utrácet, když neznám, co bude zítra? A nikdo mě nenutí? A já jako jedinec se na druhé neohlížím, kryju si svá záda. Je to přirozený impuls svobodného jedince? Že druhému nedám práci? No a co, já mám sklepy plné. Nemá logiku vnější impuls, že sklepy napěchované mi nemusí být k ničemu, když příjde konkurence a to naskrblené se mi znehodnotí? Navíc v prostředí, kdy FED a ECB chrlí tuny peněz a ručí se dluhem jako Slováci?
Otázka byla položena Pavlu kohoutovi.