Je málo věcí, na kterých se shodli osmašedesátníci, neboli napravení komunisté z roku 1968 a zastánci klasického trhu z let devadesátých.

V této vzácné shodě jsou myšlenky, že je třeba ukončit vazalský poměr se SSSR a navázat s ním styk obchodní na rovnoprávných základech. Že nenávist k šílené komunistické tyranii SSSR nemáme zaměňovat s pocity k ruskému lidu a pokud se podaří narovnat naše vztahy na nepolitickou úroveň na klasickém tržním základě, nemusíme mít z ruské hegemonie obavy.

Samozřejmě, Rusko je tak obrovská zem, že tam lze nalézt vše od totální negramotnosti až k Lomonosově univerzitě, od koňských povozů až k balistickým střelám a kosmickým lodím. Takže zatímco Česká republika až na výjimky má relativně vyspělou životní a kulturní úroveň rovnoměrně rozprostřenou, v Rusku jsou celé oblasti na úrovni, kde čas se zastavil před dvěma sty léty.

Ale podmiňovat budoucnost vzpomínkami na minulost je totálně destrukční myšlení a poškozuje to obě strany. Samozřejmě to neznamená nedávat si pozor, aby zvrácenost komunistů nás opět neuvrhla zpět. Jenom naivní člověk dělá stejné chyby. Proto je dobře, že jsme ukotveni v té části civilizace, která nám zajišťuje stabilitu. (Byť světové války či krize posledních let k nám přišly právě ze západní civilizace a ani to nesmíme zapomenout)

Proto je velmi dobře, že konečně po prvních větších spanilých jízdách prezidenta Václava Klause směrem na východ se přidali i další a snažíme se ve větší míře diverzifikovat náš obchod. Dát se všanc totálně vždy jedné straně pro nás mělo příliš zhoubné následky a hořké konce, proto vyčítání fanatické skupiny zastánců EU vůči naší vládě či prezidentům Klausovi, potažmo Zermanovi, že jsou kremlofilní a že se  zase hrneme do náručí bolševiků je absurdní. Dávejme pozor na politiky, ale otevřme plně obchod nejenom se západem, ale i východem. V tom je naše budoucnost. Nemáme moře, ani suroviny, ale technické návyky  a dokážeme se přizpůsobit. Tyto vlastnosti do nás po staletí vkládané dokážeme i dnes využívat.

Dokázali jsme to my i v létech devadesátých, kdy jsme se bleskově otočili na západ, když východ neplatil a dokážeme to i dnes, když nás evropská unie stahuje do hlubin chudoby.

Nenechávejme se vydírat žádnou stranou a nechme naše občany, ať využijí svůj potenciál do všech stran.

To je naše budoucnost, nikoliv špagát, kterým nás stále drží a utahuje ta či ona strana podle období, kdy je silnější! Chceme mír a obchod se všemi, nikoliv usurpování co máme či  nemáme, co smíme nebo nesmíme.

A vždy pod heslem, jak nás mají rádi a dávají nám svobodu.

Ale tu jejich!!!