1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková -  vyjímáme: Vážený pane předsedající, pane premiére, paní senátorky, páni senátoři. Navážu na svého předřečníka, na předsedu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pana senátora Hajdu.

Pan senátor Hajda těch 900 mil. EUR tady popsal naprosto přesně. To nebylo ani celých 900 mil. EUR, to byl přesun z jedné kolonky do druhé, ze zemědělské politiky do oblasti podpory venkova.

O tom bychom se samozřejmě mohli bavit, ale musíme konstatovat, že prostě jsme nedostali tolik peněz, jak je uváděno a ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU jsme nedostali téměř nic. Také nelze považovat za úspěch, že máme v této chvíli na obyvatele výsledek, kde jsme jako čtvrtá země v Evropě. Musíme to srovnat s minulým obdobím. Tam jsme byli první země v Evropě. Čili my jsme neposílili, my jsme se propadli o čtyři příčky.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: 

Znamená to tedy celkový poměr kohezních prostředků vůči HDP, resp. vůči hrubému národnímu důchodu. Tady chci zdůraznit, že Česká republika při propočtech alokace na toto programovací období byla na úrovni 66 % této alokace na hlavu, dnes jsme na úrovni 74 %. Je přece rozhodující rozdíl, ten je důležitější, mezi prostředky, které odvedeme a které dostaneme. Nám jde přece o to, aby rozdíl byl co největší. A ten se nám podařil zvětšit. Máme šestou nejvyšší čistou pozici v rámci celé EU. Národní alokaci na hlavu máme čtvrtou nejvyšší. To za situace, kdy – znovu opakuji – nám narostl HDP na hlavu podle průměru EU z 66 % na 74 %. (Asi proto tvrdí opozice a její voliči - stále jsme na tom hůře)

A nyní k tomu, o čem tady bylo mluveno ve vztazích k prostředkům na rozvoj venkova. Tyto prostředky byly sice formálně převedeny z kapitoly společné zemědělské politiky v oblasti rozvoje venkova do kohezní politiky, nicméně v rámci této kohezní politiky budou alokovány do operačních programů a prioritních os, které jsou určeny pro rozvoj venkovského osídlení. Udělali jsme tento krok vědomě z následujícího důvodu. Za prvé systémový důvod, kdy např. čističky odpadních vod u malých obcí jsou financovány z programu rozvoje venkova a u větších obcí a měst z Operačního programu Životní prostředí. To není systémově správně.

Mělo by to být všechno financováno z jednoho operačního programu. A za druhé – a především – je to kofinancování. Zatímco u programu rozvoje venkova je kofinancování 25 %, u kohezních programů je kofinancování pouze 15 %. A opět, když to uvedu na konkrétním případu čističek odpadních vod, tak je přece bizarní situace, aby čistička odpadních vod investovaná pro malou obec byla financována z programu rozvoje venkova a bylo tam kofinancování 25 %, a pro velkou obec nebo pro město to bylo financováno z kohezních prostředků prostřednictvím Operačního programu Životního prostředí s kofinancováním pouze 15 %. To bylo znevýhodnění malých obcí.

 Právě proto jsme vzali část těch prostředků z programu rozvoje venkova, s kterými počítáme pro malé obce, a převedli jsme je úmyslně do kohezních prostředků, protože je tam výhodnější kofinancování. Čili venkovské obce o těch 300 milionů nepřijdou, ty budou alokovány všechny v prioritních osách určených pro rozvoj venkova v rámci operačních programů kohezní politiky, ale bude tam výhodnější kofinancování. Čili venkovské obce na tom vydělají. Je to pro ně výhodnější řešení. Ale znovu opakuji, těch 300 milionů bude použito účelově pouze pro tyto programy v rámci rozvoje venkova, byť financovány z kohezní politiky.

Čili čeští zemědělci a obyvatelé venkova, starostové apod. se nemají proč znepokojovat. Toto řešení je pro ně výhodnější, než kdyby to zůstalo v rámci společné zemědělské politiky.

Kdo je z venkova nebo na venkov jezdí, ví velmi dobře, jak kofinancování je strašným problémem. Pár tisíc korun seženou, ale vždy za strašné ztráty na jiných programech. 10% je pro ně strašná výhoda a starostové jsou za to vděční. Přesto tyto dva debilní zástupci po sjezdu, kdy už jsou zvolení, řeknou

Premiér Nečas náš venkov okradl!