Byl Alois Jirásek tak prozíravý, že pochopil, kam povede slepičí válka? Porovnejte s dnešním dennodenním atakem, kdy gendedrové společnosti fanaticky dělají průzkumy, osočují muže, nutí je stát se úchyly a chovat se jako teploušové s náušnicemi i mluvou.... A v televizích, filmech, dokonce na ulici dámy plivají, chrochtají, prdějí, chovají se jako prasata nebo v duchu střílí do mužů jako do lovné zvěře.

Pozorně čtěte - nic nového pod sluncem:

"Toho času dívky naší země, dospívajíce beze jha, usilujíce jako Amazonky o vojenské zbraně a vůdkyně si volící, vojensky sloužily stejným způsobem jako mladí mužové a po mužsku si hleděly lovu v lesích. Nebrali si muži jich, nýbrž ony samy si braly muže, které a kdy chtěly, a v oděvu se nijak, muž a žena, nelišili."  

Družky milé, víru mějte,
svému jménu udělejte čest.
Nažeňte mužům strach.
Vítězství je na dosah.
Pobijte těch lotrů tucty,
ať dosáhnem věčné úcty.
Pro mír, pro slávu a klid
musíme je porazit.  

Prague pride jako základna a co dál? Století úchylů, nebo se pověst stane realitou?

Po smrti Libuše dívky chtěly panovat zemi, ale muži se jim nechtěli podrobit. Vlasta, která vedla Libušinu družinu, svolala všechny ženy ze země do hradu Děvína na naproti Vyšehradu k výcviku a boji proti mužům. Muži se jim smáli...

Ženy měly všude špehy a tak věděly, co muži chystají. I lstí zahubily ženy mnoho mužů.

Muži zajali pár dívek a Vlasta se postavila do čela feministického hnutí. Vydala se se všemi ženami do útoku na Vyšehrad. Muži je ale rozprášili a Vlastu zabili. Úplně všechny ženy pobili, žádnou nešetřili, Děvín spálili a Přemysl mohl dál vládnout bez ženského odporu. Tak skončila Dívčí válka.

A proč je větší domácí násilí dnes?

Stalo se poslední desetiletí zvykem, že v domácnosti žijí dva muži. Jeden nemocný, původně žena feministické a genderové obscese a jeden skutečný. Je jasné, že takováto manželství nefungují, že výchova z takovýchto poměrů plodí pouze lidské trosky, obojetníky a různé úchyly. Že takováto zprzněná rodina plodí násilí, že takovýto systém je zrůdný a potomci těchto obscéních žen nevědí, kam patří, neznají výchovu klasické ženy a muže, je nasnadě.

A zde hledejme narůstající agresivitu, narůstající násilí, protože chlapáckých žen si nikdo neváží, ony se mstí a za svoji agresivitu jí skutečný muž prostě vrazí facku, nebo použije hrubého násilí ku své obraně.

To nic nevypovídá o tom, že je procento skutečných žen - násilnic a procento skutečných zrůd - násilníků s agresivitou vrozenou.

Dokud se muži nezačnou bránit a svojí zženštilou pasivitou nechají nemocné ženy svoji agresivitu stupňovat, hrubost a násilí se nezmenší.

(Tou obranou je myšleno nenásilné zlikvidování různých dementních genderových hnutí a sami neudělají pořádek formou ženě ženské myšlení, mužovi mužské.)

Ženě dal (Bůh?) posazením hlasu, využitím skřeků a smyslností kroutit krkem mužů, mužům sílu. Tam, kde je to zvrácené, i život zvrácených rodin funguje naprosto nekotrolovatelně.

Reakce na:

Domácí násilí zažilo 1,4 miliónu českých žen