Obvinění místopředsedkyně sněmovny Parkanové může být zatím největším skandálem a korupční kauzou v dějinách České republiky. Záhadné obvinění dostává trhliny.

 Více než před rokem a půl byla vytvořena skupina kolem Tejce, která má vytvářet pseudokauzy (jak jinak nazvat to, že předem vědí, kdo bude zločinec) a připravit preventivní žalobu v případě, že bude obviněn z korupce někdo z ČSSD. Zapadlo to v zapomnění v dalších aférách. Na tehdejší dotaz novináře zněla odpověď  stínového ministra vnitra Tejce, že je to hrozba pro všechny nepoctivé, aby kauzy nezapadly.

Dejme si dohromady fakta, která jsou jistá

1) Cena armádních zakázek se dá těžko srovnávat, každá je jiná. A zákon o zakázkách se na vojenskou techniku nevztahuje.

2) Toto stanovisko potvrdilo i tehdejší ministerstvo financí v čele s Bohumilem Sobotkou – ministrem financí

3) Opozice v čele s Tejcem z mandátního a imunitního výboru odmítá, aby podklady byly prošetřeny a zjistilo se, na jakém podkladě je poslankyně Parkanová obviněna.

4) Posudek firmy Američan Appraisal, o který se údajně opírají policisté prý vychází z veřejných zdrojů.. "Měl by být zveřejněn celý posudek, aby bylo o něm možné vést diskuzi,"  s čímž lze jenom souhlasit!

5) Tímto způsobem skutečně postupovali všichni ministři včetně Sobotky, Tvrdíka a dalších!

6) Parkanová je obviněna okamžitě po Rathově (ČSSD) nepravomocně doložené osobní zlodějně a korupci.

7) Parkanová prokazatelně nijak nezbohatla. (Pokud vyšetřovatelé nedoloží jinak)

Co z těchto prozatím sedmi bodů vyplývá? Je to velice, velice podezřelé. Za těchto okolností by sněmovna neměla vůbec hlasovat. Shodit státního zástupce či policii je špatné. Vydat nevinnou, které by zůstala doživotní nálepka, také ne. Sněmovna by měla vyžádat podklady (nejvyšší státní zástupce nebo soudce by vyloučil podvod či politickou korupci, po rozsudku veřejně ověřitelné – postup neznámý)

a)      kým bylo podáno trestní oznámení

b)      zda je obvinění relevantní

c)      zda paragraf na toto obvinění vůbec existuje

Protože podezření, že na umělé dehonestaci  a zkorumpování pracovala skupina pod vedením poslanců je příliš silné a situace příliš vážná a bohužel vypadá i věrohodně, měla (či neměla) by být poslankyně vydána až po ověření informací. Nezahrávejme si už s důvěrou občanů jak v justici, tak v policii či parlament. A pokud by se prokázalo, že na tom pracovala skupina přátel kolem Tejce, měl by být trest nejvyšší a nejvíce odstrašující. Jedná se o důvěru bezpečnosti v orgány nejvyšší!

A na závěr – hierarchie zodpovědnosti: za politické rozhodnutí nese politickou zodpovědnost příslušný politik. Za právní bezúhonnost musí nést zodpovědnost šéf právního oddělení, za ekonomickou část šéf ekonomického oddělení. Teprve v okamžiku přes doporučení či analýzu těchto šéfů udělá li politik změnu, či dokonce opak a poškodí obec, zem, či občana, teprve potom má být politik trestně stíhán a odsouzen. Pokud tato hierarchie nefunguje, nefunguje ani stát, ani příslušné orgány a stát je v politických rozvalinách nebo totalitě.