Rizika půjčky pro země v eurozóně jsou mnohem nižší než rizika zemí stojících mimo ni, přestože princip určení příspěvků je pro všechny stejný. Považovat takové schéma za férové je v očividném rozporu se zdravým rozumem, myslí si guvernér ČNB Miroslav Singer.

Má Česko vyčlenit desítky miliard korun pro Mezinárodní měnový fond? Šéf České národní banky Miroslav Singer v článku otištěném v úterních Hospodářských novinách potenciální dopady dojednávané půjčky pro MMF důkladně rozebírá a dává najevo názor, že oslabení rezerv centrální banky může být v nejistých dobách rizikové.

Česko by se mělo na finanční injekci určené ke stabilizaci eurozóny podílet 3,5 miliardy eur (89 miliard korun). To by v součtu s vloženým kapitálem a staršími přijatými závazky znamenalo, že by ČNB mohl MMF požádat o téměř čtvrtinu současných rezerv, dovozuje Singer.

Guvernér sice uznává, že MMF je mimořádně spolehlivý dlužník, ale vypočítává, jaké závazky již na sebe vzal, a dovozuje z nich, že rizika postupně rostou.

Singer také upozorňuje na skutečnost, že zatímco pro členy eurozóny bude účast na půjčce bezriziková, státy stojící mimo měnový blok „nárok“ na dodávku eur z ECB nemají, a mohly by pocítit snížení likvidity svých rezerv.

“Považovat takové schéma za férové je v očividném rozporu se zdravým rozumem,” píše Singer. 

V Singerově článku se poprvé objevuje informace, že v návrhu statutu nové půjčky je přívlastek „stálá“. To problematizuje možnost požádat v případě potřeby o rychlé splacení. 

Exkluzivní rozbor guvernéra ČNB Miroslava Singera s názvem "Půjčka MMF: Fakta a důvody mých rozpaků", který najdete jen na IHNEDu a v  Hospodářských novinách: