Podle aktuálního demografického výhledu je podíl mezi lidmi mezi 15 a 65 roky na jedné straně (pracující) a důchodci (65+) 4,5. Až já půjdu do důchodu (2043), tak se tento podíl sníží na 2. Stačilo by udržet tento poměr stabilní na 4,5. Jinými slovy, penzijní reformy nebude potřeba, když se nám podaří zvýšit počet pracujících v roce 2043 o 8 milionů.

Předpokládám, že průměrný věk nástupu do práce je 20 let. Takže máme cca třináct let, během kterých by počet narozených dětí musel být 700 tisíc ročně místo nynějších 120 tisíc. Pro zjednodušení vynechávám další krok, tedy že tyto děti taky jednou půjdou do důchodu, takže nás tady nebude jen o 8 milionů více, ale daleko více. Logisticky to jde zvládnout.

Za prvé, hustota obyvatel na kilometr čtvereční je 133. To není moc velké využití prostoru. Pokud bychom si vzali příklad z Malediv, kde počet obyvatel na kilometr čtvereční je 1000, tak by se nás tady dokázalo poskládat 79 milionů. Za druhé, porodnost. Ta by se musela zvýšit z 1,5 dítěte na ženu ve věku 15-49 let na 8,8 dítěte. Ano, jde o poněkud náročnější, až téměř stachanovský závazek. Navíc, aby tyto matky nevypadly z pracovního procesu (a stát netrpěl výpadkem daňových výpadků), muselo by dojít ke zrušení či výraznému zkrácení mateřské dovolené.