Kdeže jsme naposledy skončili o Nadaci proti korupci miliardáře Karla Janečka? Že pan podnikatel Jančura nemá šanci vstoupit do německé železniční sítě. A že je podnikatel Jančura z Nadace proti korupci vyřazen, protože banky mu odmítají půjčit peníze.

A že pan podnikatel Jančura je od roku 2011 přes tučné dotace v trvalé ztrátě a že vzhledem k tvrdé konkurenci, která nastala vstupem dalšího soukromého podnikatele na českou železnici, nemá šanci se z ní dostat. A že pan podnikatel Radim Jančura, majitel Student Agency, z dluhů rozjel další byznys jako proslulý Charouz: byznys luxusních taxíků, kterých chce mít kolem pěti set.

Mnozí se domnívají, že to asi bude v pořádku, protože má zase zisk ve žlutých autobusech.

Možná, ale v tom případě, proč to vadí na německém trhu a je ze soutěže vyhozen? Vždyť právě Jančurové, Janečkové, Krausové a všichni protikorupčníci se ohánějí protikorupčním prostředím na německém trhu. Tak proč banky a německý trh tu protikorupční poctivost Jančury neberou? A u nás klidně další byznys ze ztráty rozjede? Ale budiž, třeba je to u nás snazší.

Co je však daleko závažnější? Způsob, jak taxíky Tick Tack pan poctivý Jančura rozjíždí.

Jsou očividné podvody které vidět jsou a pak polopodvody, jakoby legální, které vidět nejsou. Jakoby podle Bastiata „Co je a co není vidět“. Ona se totiž konala schůzka společností, které relativně slušně na trhu pracují (nezaměňovat prosím s jednotlivými taxikáři – zloději)  a jejichž ceny se pohybují mezi 15 až 27 Kč. Maximální povolená cena je 28 Kč. A nyní se dostáváme k podstatě podnikání. Nebo divného podnikání. Jiří Kvasnička tvrdí, že se na trhu objevil subjekt, který jezdí pod cenou a dotuje jednu jízdu 50 Kč a o víkendu dokonce 100 Kč.

V živnostenském zákoně je podmínka, že se podniká za účelem zisku.

Podle „svatého ÚOHS ale nemá stížnost šanci na úspěch. Co doslovně řekl předseda úřadu Petr Rafaj pro Lidové noviny? „ Poskytování služeb za ceny, které jsou podnákladové, by mohlo být teoreticky problémem u soutěžitelů v dominantním postavení. Možnost každého podnikatele nastavit si svobodně cenu a s její pomocí soutěžit s konkurencí je jedním ze základních předpokladů hospodářské soutěže“! Stejný názor má prý i magistrát.

Tak a co je jádrem pudla a co to má společného s výhazovem z německého trhu?

Taková nenápadná maličkost. Skulina, kterou pan poctivý Jančura našel (dle veřejných zdrojů, pouze nikdo nedal dohromady) v našem systému. Zatímco německý trh a tím banky zakazují přelévání peněz z jednoho druhu do druhého, (to je právě ta falešná dominance) neboli z autobusů do železnice a tím byl Jančura vyřazen, zde sám přiznává, že jezdí pod náklady, avšak ÚOHS mu to umožňuje, takže Tick Tack 500 luxusních vozů bude dotovat z jiné činnosti tak dlouho, až zničí veškerou konkurenci závislou pouze na taxikářské koncesi a pak ...

Ano, zatímco „Co je vidět“ neboli strašný boj proti korupci Nadace proti korupci vidět je, „to, co vidět není“ je z lidského hlediska podpásové a špinavé podnikání, byť to možná česká legislativa umožňuje. Tato cenová válka není založena na tržním prostředí pro zákazníka výhodou, ale na podvodu dotací z jiné části podnikání až do pádu konkurence, s čímž se ani vesele Jančura – pan poctivý – netají.

Pokud by totiž pan poctivý Jančura mohl použít pouze peníze ze sektoru taxislužeb včetně nákupu vozů, měl by stejné problémy jako na německém trhu. A je to. Poctivost nade vše... Zda to u nás skutečně jde?

Třeba je vše legální, ale zvedá se z toho žaludek.

Do konce týdne se stejným způsobem podíváme na zoubek Boha největšího – Karla Janečka – hrdiny protikorupčníka! Zastavovat se u dalšího člena Nadace proti korupci Krause, který mimo urážek neumí nic, je bezpředmětné. Ukázkou stačila inteligence, když po osmi vydáních měsíčník Kraus zkrachoval a za vinu to dával řediteli Společnosti Sanoma Media Praha Josefu Havelkovi. Takže zbývá už jenom Karel Janeček, Evoluce  a jeho vexlparta.