Petr Štěpánek

Asi tři nejdůležitější odpovědi pro voliče ODS, které podobně vidí i mnoho bývalých voličů ODS!

Jak se díváte na postoj, který k otázce běženců drží Občanská demokratická strana, jejímž jste byl dlouholetým funkcionářem? Někteří říkají, že její postoj je odpovědný, jiní naopak, že jde o zbabělé lavírování...

Postoj ODS k migrační krizi je problematický. Žijeme v překotných časech. V době, která je přímo těhotná poptávkou po radikální protestní straně, jež by artikulovala zájmy, tužby a naděje dílem naštvaných, dílem nespokojených, dílem podvedených a dílem vystrašených občanů. ODS je však namísto toho nadále stranou mírného pokroku v mezích bruselských zákonů. Přibližně z osmdesáti procent přitom ODS říká to samé, co zdejší radikální kritici hromadné migrace či islamizace Evropy, zároveň se však od nich zcela distancuje, takže pro běžného konzumenta politiky stojí opticky spíše na straně zdejších sluníčkových vítačů. Jinými slovy: Jan Zahradil se ostře vymezil proti „konvičkismu“, ale právě tento „zahradilismus“ z ODS učinil zcela neškodnou sterilní stranu. Důkaz? Preference zamrzlé na jednociferném volebním výsledku, jen kousek nad pětiprocentním propadlištěm. To vše v době, kdy skoro vše hraje do rukou opozice.

Změní se podle vás něco po kongresu ODS? Dá se čekat nějaká změna od nových postav ve vedení strany?

Nevím, počkám si. Ale jsem spíše skeptický. Nezvolení Zahradila je samozřejmě dobrá zpráva. Právě on má zcela zásadní podíl viny na chybné zahraniční politice ODS, právě on byl a stále je jedním z hlavních navigátorů do nikam nevedoucích slepých cest. Předseda Fiala se ovšem po jeho nezvolení dal obratem slyšet, že Zahradil nadále zůstává součástí úzkého vedení ODS. Prý z titulu předsedy europoslaneckého klubu ODS. To mě pobavilo hned nadvakrát. Zahradilovská průkopnická cesta slepými uličkami tedy zřejmě nekončí, takže onen sukces, za který ODS v eurovolbách utržila 7,67 % a z devíti mandátů klesla na dva, bude pokračovat. Ještě zábavnější je ovšem představa, kterak Zahradil „předsedá“ onomu dvoučlennému „klubu“ europoslanců ODS.

Jak moc velkým soupeřem je podle vás pro ODS Blok proti islámu, s nímž někteří členové strany otevřeně sympatizují? Může toto uskupení ODS odčerpat zásadnější množství voličů?

Jsem členem obou uskupení. ODS je strana, Blok proti islámu (BPI) spolek. Mohu hodnotit a porovnávat. To, že namísto toho, aby hledala synergii, se ODS postavila do role mravokárce či kritika BPI, považuju za jednu z největších chyb, jichž se ODS v poslední době dopustila. Proč? Odpovím „veselou“ historkou z nedávného republikového sněmu BPI. Bývalý hlavní manažer ODS tam v kuloárech vyřkl tuto větu: „Tady je víc odésáků jak na schůzi ODS.“ Byla to samozřejmě nadsázka, v BPI jsou lidé z různých politických stran i nestraníci, ale jistou vypovídací hodnotu ten bonmot nepochybně má. Proč ti lidé nespoléhají na ODS?

Zajímavé je rovněž srovnání práce ODS a BPI. Zatímco na schůzích či setkáních BPI si připadáte jako v úlu, ta atmosféra hodně připomíná kypící 90. léta, na sněmu ODS má člověk z té rutinní lenivé atmosféry dojem, že někteří členové stále žijí v zajetí stereotypů, kdy ODS ještě byla mocnou třicetiprocentní stranou.

Celé zde

Žurnalistické trubky, presstituti, jelita. Petr Štěpánek odkr