Publikováno 13.03.2013

 guvernérka ruské centrální banky Nabiullinová

Do funkce guvernéra Ruské centrální banky jmenoval včera ruský prezident Vladimir Putin šéfku svých ekonomických poradců Elviru Nabiullinovou.

Bývalá ministryně hospodářského rozvoje (2007 až 2012) je známa jako Putinovi lojalní dlouhodobá spolupracovnice. V uplynulém období vedla mj. jednání o vstupu Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).


Až v červnu t.r. Nabiulinová nahradí v čele Centrální banky Ruska Sergeje Ignaťjeva (který byl ve funkci 11 let), stane se první ženou v této klíčové ekonomické pozici. Kandidaturu E. Nabiullové nyní prezident předloží ještě parlamentu, kde se ale problémy se schválením neočekávají.


K tématu:

Pozorovatelé spojují jmenování Nabiullinové s dlouhodobou snahou Vladimira Putina vrátit ruský rubl ´pod ruskou kontrolu´.

Doba, v níž žijeme, je prý v novější ruské i světové historii přelomová. A jen ´podle míry toho, jak sama ruská společnost pochopí podstatu probíhajících procesů, na tom závisí, jakou bude ´ruská civilizace´ a jak bude vypadat v blízké budoucnosti ´celý ostatní svět´.

Odborníci připomínají, že Elvíra Nabiullina zakončila aspiranturu v MGU a téma její kandidátské disertace znělo ´Odcizení práce - historie a současnost´.

Jaká je pozice ruské Centrální banky:  v platném zákoně o Centrální bance RF je uvedeno, že ´Stát neodpovídá za závazky Ruské Banky a Ruská Banka — neodpovídá za závazky státu´. Což má v podstatě znamenat, že CBR je samostatným orgánem moci na území Ruska nepodřizujícím se jurisdikci ruského státu. (Podobně jako americký federální rezervní fond FED v USA).

Rubl má být podle tohoto výkladu soukromou měnou - platidlem, které nekontroluje ani Kreml, ani Státní duma. Dokládat to má i text uvedený na každé současné ruské bankovce. Oznamuje totiž, že se jedná o platidlo Banky Ruska. Dříve, v dobách SSSR, bylo na každé bankovce vytištěno označení: ´Státní platidlo´.

Zájem o Centrální banku Ruska lépe pochopíme, když si uvědomíme, že cena peněz je v Rusku dlouhodobě prakticky nejvyšší na světě a to velmi brzdí rozvoj ekonomiky. Odstupující šéf Banky Ruska Ignatěv si na jistém zasedání Státní dumy posteskl, že ´jediným ziskovým odvětvím ruského hospodářství je v podstatě jen bankovnictví´.

Srovnání podle statistik: refinanční sazba (cena peněz) nyní dosahuje: v USA 0,25%, v Japonsku 0,1 %, ve Velké britanii 0,5%, ve Francii kolem 4%, а v Rusku 25%!

Jinými slovy z každé stovky rublů Rusové platí kontribuci (odškodnění) 8,25 rublů. Z toho má vyplývat, že Rusko platí daň korporátnímu a bankovnímu sektoru ve výši, která přesahuje míru zisku v řadě odvětví ekonomiky. Rentabilita například zemědělské výroby dosahuje 4–6% ročně, a za úvěr k profinancování této činnosti zájemce zaplatí kolem 22% p.a. (tj. 2-3 krát více).


Připomeňme, že dlouho se v Rusku předpokládalo, že nástupcem Sergeje Ignaťjeva v čele Centrální banky Ruska bude její první místopředseda Alexej Uljukajev. Před pár dny Vladimir Putin avizoval, že z výsledku jeho nominace v CBR ´budou všichni překvapeni´. (-r)

Zdroj: http://ridus.ru

Doplnění: dnes stojí před nejtěžší úlohou ve své funkci. Čelí levné ropě, uměle nízkému ratingu, embargu USA a Evropské unie a společně jako Rusko obklíčení raketovými základnami USA. Pokud tento úkol vyřeší, (mimo raketových základen samozřejmě) což poznáme příští měsíce, stane se nejmocnější ženou světa.