Důkaz, o kterém mluví pan Zbořil!

 Řekl bych, že ten krok stranou jako první udělal pan velvyslanec, který si spletl funkci velvyslance s protektorem nebo jakýmsi dozorcem nad českou zahraniční politikou, říká politolog Zdeněk Zbořil.

 „Pokud jde o iniciátora, tak se mi zdá, že jak pan Schapiro, tak Wall Street Journal, který o tom také napsal, se až příliš spoléhají na své rádce českého původu, kteří jim vyprávějí o tom, jak je Miloš Zeman neoblíbený, jaký je rusofil a jak je nenávistně naladěn vůči Americe, což ale není pravda. Zatím neznáme větší ohlasy, ale i o těch, kteří se v západní Evropě tváří, že jsou zamilováni do politiky Spojených států, bych si troufl říci, že to těm Američanům tak trochu přejí. Tak jako jim přáli vzpurného Viktora Orbána a dohadování se s Bulhary o stavbě Jižního proudu South Streamu,“ říká pro Parlamentní Listy.cz Zdeněk Zbořil.

Někdejší signatář Charty 77, spolupracovník Plastic People Of The Universe, činitel porevolučních tajných služeb a nyní bezpečnostní analytik a přispěvatel Lidových novin a České pozice Jan Schneider: Macháčkova „atlantická uvědomělost“ je alarmující. Kdo není „uvědomělý“, není podle něj „normální“. Kdo povede „nenormální“ řeči, bude podezřelý a měla by si na něj posvítit tajná služba. Není pak divu, dovozuje Macháček docela logicky, že se český národ v této atmosféře „dokázal vzpamatovat“ a zaujmout „správný“ postoj.

Celkový dojem mám takový, že vláda zkusila uplést z čehosi bič a zapráskat. Interpretovala „cinknuté“ průzkumy, aby působily jako vodítko pro ty, kteří hledají názor mocných, podle něhož by se srovnali, aby byli macháčkovsky „normální“ (spíše však znormalizovaní). Dříve roli této instrukce shora plnily usnesení ústředního výboru komunistické strany. Mnozí lidé si rychle vzpomněli na normalizační léta, sklopili hlavy a zařadili se. Některým to dokonce připomnělo jejich svazácké mládí a šli do toho „radostně“! To je spolehlivý omamný prostředek jak na rozum, tak na svědomí. A mnoho současných mladých se od nich nyní přiučilo, jak nevyčnívat, zvláště když chce člověk šplhat. Ještě k tomu biči z čehosi upletenému. Platí i ta douška. Je tu nějaký smrad. 

Musím říci, že návštěva prezidenta Zemana v Moskvě chvályhodně vyrovnává tuto rozkolísanost naší politické reprezentace. Zemanovu návštěvu Moskvy dnes mohu vzdáleně přirovnat například k aktivitám sušické mládeže, která v sedmdesátých letech připomínala osvobození západních Čech západními Spojenci. Kde byli ti dnešní „amerikanofilové“, když oni mladí v Západních Čechách svými postoji vyrovnávali historickou nespravedlnost? 

Jak je vidět, další a další si uvědomují absurditu (špínu) výroku  Andrewa Schapira - velvyslance USA: není to na mě, nebo na kterékoliv zemi, abych říkal panu prezidentovi, co má, nebo nemá dělat...

Tak držte hubu, Schapiro, když to není na vás, ale vy jste pokračoval přesně naučenou frází, která byla připravena a stále se opakuje: že bude jediným státníkem EU, ta symbolika, že bude stát na tom podiu...

Ano, to je styl USA: lži, podrazy a špína. To je ta moderní, západní demokracie. A výše dva příklady to přesně rozebírají.