Málokdo čte programy stran a ještě míň lidí tomu rozumí. Udělejme si průřez napříč stranami, jaké ve skutečnosti jsou.

Rovnou předesílám, že je to psáno pohledem zprava, čímž se liším zásadně „od naprosto nezávislých“, tudíž lživých a manipulativních  průzkumů a komentátorů. Ty a ti jsou tak nezávislí na tom, kdo je víc platí. Stačí se podívat na jméno Martina Komárka.. Ale abych dokumentoval, v čem se to liší, dám jasný úvodní příklad: pokud bych musel rozhodovat pouze mezi ČSSD a Babišovým ANO, jednoznačně bych volil ČSSD. Vím, že zvolením ČSSD bych okamžitě navýšil dluh o 50 miliard za jejich sliby. A s tím jde bojovat tak, že se předkládají důkazy, důkazy a důkazy. Zatímco níže si vysvětlíme, proč Babišovo hnutí je podvod. Za a) je Babiš přesným prototypem komunistů, co zahodili stranické knížky, byli v podezření za spolupráci s STB (podezření, protože se Babiš mazaně soudu před volbami vyhnul) a zázračně zbohatli. Museli utéct ze Slovenska, kde po nich šli i pravicoví lídři a usadili se v Čechách. Ba co víc: nyní se onen bývalý komunista Babiš obklopil přeběhlíky, kteří za peníz udělají vše. Stačí jmenovat: třeba Telička a  Komárek. Oba Babiše brali jako zločince, ale v okamžiku nabídky byl lilium a kandidují za ANO. Prý už bude líp. Co je to za charaktery ve spojení s Babišem lze tedy lehce dohledat. Podrobněji si to rozebereme níže.

A nyní podle stran:

SPOZ – to není strana, ale spíš parta lidí, kteří chtějí zaměstnání. Program žádný, členové se hádají, kdo kde bude, Mynář je na čtvrt úvazku u Zemana, na čtvrt úvazku kandiduje, na čtvrt úvazku dělá mluvčího a zbytek nikdo neví. Tak vypadá celá minipartička přátel Zemana. A člen nečlen Dryml to dokresluje.

Strana zelených – parta fanatických zastánců všeho zeleného, i kdyby to mělo škodit. Nemá to nic společného s ochranou přírody, kterou potřebujeme, ale dotace, obnovitelné zdroje a dotace. Nic jiného u nich není.

Okamurův Úsvit – asi by se to dalo nazvat strana dobrých výkřiků, ale nulových řešení. Pojmenovat to, že zloděj by měl být zavřen, soudy kvalitněji a rychleji soudit a na nepřizpůsobivé přitlačit sice zní hezky, ale když nenabídnu řešení, za které budu zodpovídat, je pojmenování k ničemu. Pojmenovat a žádat zavřít zloděje umí i babička z HorníDolní.

DSSS – možná by se dalo popsat stejným způsobem, ale akcent na různé skupiny by byl malinko jiný. Program skoro žádný.

Piráti – zdánlivě strana na jedno použití – boj proti OSA. Pokud se však zaposloucháte do jejich programu, mnohé je použitelné. Docela mile překvapí. Prostě to není zábavní strana typu Erotické iniciativy a tak se dá s výhradami malého programu volit.

KDU-ČSL – strana, která má velmi širokou základnu, strana, která má i kvalitní kandidáty, ale její hrozba je velká: je příliš zaměřena na jeden specifický kraj, specifické odvětví a přes to vlak nejede. Výjimečně má polopravdu Babiš, když tvrdí, že zlodějny ve velkém vznikly za Klause. Ale zapomene dodat, že nikoliv vinou Klause, ale za Klause. Členská základna si vymohla a ministr Lux tím vdíral, že chce dvě sazby na stejné zboží. Zemědělci si vynutili jinou sazbu na topné oleje a naftu a pak už se celé vagóny přerazítkovávaly a nikdo nevěděl, v jakém co je. Zachvátilo to celou Evropu včetně Rakouska a Německa, ale hlavní vina se dává Klausovi.  Že vydíral hlavně kraj ministra Luxe se často zapomíná. Pokud by tato strana držela jedno velké město v Čechách a část Moravy, ve straně by se excesy vyvážily. Takto je to stejná hrozba jako Věci veřejné. Jednostranná vydíratelnost je nasnadě, byť má vedení docela dobrý program.

Strana Bobošíkové , Hlavu vzhůru – jako stranu ji nepokládám. Je to hlásná trouba vůči EU Václava Klause (a to v dobrém slova smyslu), ale jinak splácání pravicové Bobošíkové ( a neplést s kandidaturou za KSČM, skutečně pravicová je) s totální genderovou, levicovou Volfovou a dalšími odnožemi politického spektra nevytváří žádnou budoucnost ve vnitrostátním boji.

Svobodní – nejkontroverznější strana politického spektra. Nejlepší program, okamžitě použitelný z 75%. Bohužel ve volbách poměrného zastoupení naprosto nepoužitelní členové. Svoboda, která se má vymoci totalitním, nekompromisním způsobem bez ústupků. Strana, která má volební potenciál 3%, ale žádá 100% dodržení jejich programu. Způsob vedení státu osvíceným monarchou, který nepřipustí kompromis a jiný názor. Dokonce o všem odmítají i diskutovat. Jako Babiš. Jako komunisti. Pravda jsem já a já jsem současně zákon. Nic míň.

Babišovo ANO – hnutí, založeno na podvodech. Neuvěřitelné překrucování faktů na úrovni prodejních akcí. Systém marketingu založen v podobě, jako známe z dokumentu „Šmejdi“. Program založený pouze na urážení a osočování protivníků podložený tím, že se nemusí bát. Za miliardy se plazí po kolenou každý včetně žokeje Váni a soudů se nebojí. Obrovské množství peněz vržených do ovládnutí reklam a masáže přes obrovské náklady 5+2, reklamy v denících a zem zaplavená bilboardy Babišem.

Budoucí politikové už jsou rovnou korumpováni. Ač by to měla být soutěž idejí, Komárek a další jsou přímo podřízeni firmě Babiš. Stejný princip, podle kterého byl souzen Vít Bárta z Věcí veřejných. (Píši princip, nikoliv trestný čin. Nejsou ještě poslanci)  

A nyní to nejzásadnější: Babiš každého obviňuje, že si nakradl v Klausově privatizaci. Od roku 1982 byl přitom Babiš, dle zveřejněných dokumentů slovenského Ústavu paměti národa, vědomým agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Kdyby nebyl totálně navíc jako komunista prověřen, nemohl by odjet jako zástupce zahraničního obchodu do ciziny. Veřejnost je rozčílená, že v privatizaci a čachrech mají prsty ti, co byli komunisté a STBáci. A že jim to Klaus umožnil. Pokud se kdokoliv podívá na dokumenty, pán Babiš je přesně ten, které veřejnost nenávidí. Přesto obrovskou reklamou veřejnost získává. A dovolí si kohokoliv urážet, protože ví, že proti miliardám se nikdo poctivý neodváží. Protože nemá žádný program a vůbec neví, jak vládnout, tvrdí, že premiér má nařizovat podnikům a institucím, co mají dělat. Stát chce řídit jako podnik. Přestože u něj ve firmách jsou malé mzdy, žádá stát, aby vydával více na důchody apod.. Že výdaje se mohou zaplatit z daní těch, kteří pak ty peníze dostanou, taktně zamlčuje. Stejně tak zásadně odmítá osvětlit tok dotací. Právě pro

tyto lži s ním každý odmítá spolupracovat.

KSČM – mnoho se napsat nedá. Mzdy chce podle žaludků, nikoliv podle prospěšnosti. Je složená z ortodoxních komunistů, kteří by šli za politické vítězství třeba násilím a každý protiargument je brán jako urážky a ihned vyhrožují. Jejich voliči se rekrutují z důchodců, nevzdělaných lidí a ve funkcích je pár hodně vzdělaných, jejichž vnitřní myšlení nikdo neodhalí.

ČSSD – strana, kterou netřeba představovat. Strana, která chce hodně utrácet, aby se zalíbila, ale přesto je její program všeobecně čitelný. Co vidím jako obrovský handicap je to, že aby se dostala k moci, její stínová bezpečností složka rozjela množství žalob a obvinění, aby znejistěla voliče pravice. Zatčením Ratha se však postřelila do vlastních zad  a toto ustalo. (Nebo to není viditelné.) Je škoda, že nesmyslnými žalobami a obviňováním se stala pro mnohé nedůvěryhodnou a musí se znovu odspodu budovat. Asi se to stalo tím, že princip kolotoče žalob vymyslela ta část, která studovala práva kolem Bublana -  Tejc, Sobotka, Dientsbier, Uhl a veřejnost už neví, kdo skutečně krade a kdo ne. Osobně si myslím, že kdyby se ČSSD od těchto lidí očistila včetně Haška s jeho třiceti funkcemi, získala by i voliče kvalitnější, nejenom ty nespokojené, kteří jí dnes hlasy dávají.

TOP 09 – část členů velmi kvalitních. Bohužel její nekompromisní „EU je božská“ a nikdy jinak, pro mnoho podobné té „se sovětským svazem a nikdy jinak“ ztrácí mnoho voličů, kteří nejsou přilepeni na dotace. Drábkova elektronizace se nepovedla a nikdo to nedokázal korigovat. Což náležitě opozice především typu Babiše využila a každou diskuzi hned odvedla tímto směrem.

A jako poslední ODS – abych se vrátil jako volič po deseti létech, žádal jsem dvě věci: očištění od grázlů, kteří si dělí státní peníze – jednu polovinu pro stát, druhou pro sebe. Jednu polovinu pro stát a …. Atd.. a odchod postaviček, které v ODS nemají co dělat. POZOR! Tím nemyslím lumpy a grázly. Ale nikdo nikdy u nich neví, zda jsou to členi (členky) poctivé pravicové strany, podporující svobodu občana, svobodu podnikání a zodpovědnost jednotlivce. ODS se prošpikovala i lidmi, kteří žádají pozitivní diskriminaci, podporují provokační  gay pochody a podporují více rodiny táta a táta, máma a máma, než klasickou rodinu a klasické početí. Boj o nadvládu pravicové strany až k neuvěřitelně nesmířlivému zápasu. Třeba S-karty či elektronické recepty, IZIP a další. Víme, že to bez elektronizace nepůjde a po ukončení musíme začít od nuly, přestože to stačilo korigovat. Avšak výstupy na veřejnosti byly takového rázu, jakoby vláda sama proti sobě zahájila válku. Jejich prototypem v ODS jsou např. Kohoutová a Černochová. A místo jasného názoru proti EU jenom brblání pod stolem.

První bod je splněn: grázlové zmizeli z ODS, přešli jinam, někteří skončili úplně. Proto se vracím a volím ODS. Druhá část, odchod slušných, ale naprosto neukotvených je záležitostí kroužkování a dalších procesů. To je běh na dlouhou trať, ale již začíná. Jinak ODS zmizí a to si nepřeje nikdo. A na závěr: bohužel už nikdo neukazuje, jak se kroužkování zvrhlo. Kdo má peníze, osočí poctivého a ten prohrává. To fakt jaderný fyzik Janouch nedomyslel. Málokdo využije kroužkování po jasném rozmyšlení – Kohoutová a Černochová patří do Parlamentu, ale za jiné strany, stejně jako slušný Přemysl Sobotka.  Třeba KDU či ČSSD. Ale ODS svojí levicovou rétorikou škodí. Avšak poctiví jsou, to musím dodat znovu. Proto mi nevadí tolik, jako bývalí kriminálníci, kteří z ODS zmizeli.  

Snad je tento průřez napsán tak, že z věcného hlediska nebude nenáviděn, ba právě naopak. Snahou bylo ukázat základní jednotlivá rozlišení bez pročítání stovek stran textů. A co lze ověřit ve veřejných zdrojích.

Petr Pokorný

Psáno pro: petrpokorny.bigbloger.lidovky.cz