Obviněný šéf Vojenského zpravodajství (VZ) Milan Kovanda v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo:
Jak se po tom červnovém obvinění změnil pohled a chování okolí na vás s výjimkou rodiny?
Lidé za vámi přijdou a řeknou: veliteli, držíme vám palce, stojíme za vámi, kdybyste cokoli potřeboval, tak stačí říct. To oceníte a jsem za to hrozně rád.
Spousta lidí mi říká, že s prominutím ty sračky, co jsou v televizi, že tomu nikdo nevěří.
A zpětně, cítíte tam nějaké své pochybení?
Necítím. I když se na to dívám zpětně a říkám si, jestli bych udělal něco jinak, tak ne, neudělal. To vám garantuji. Kdyby teď za mnou zase někdo přišel a řekl, že je tady nebezpečí v tom a tom, tak já jsem prostě voják a nikdy jsem neuvažoval o tom, že na rozkaz, který přijde z nejvyšších pater cestou ředitelky, a takto jsem to vnímal, že bych vůbec nereagoval.
Myslíte si, že ta kauza mohla poškodit renomé vojenského zpravodajství a potažmo české armády v zahraničí?
To si nemyslím, ale je to jen můj názor. Co si ale myslím, že může poškodit, je skutečnost, jakým způsobem se tady zachází s řediteli vojenské tajné služby. Zatýkání generálů v přímém přenosu?
Můj názor je takový, že kdyby se to stalo někde jinde a pochybil bych, což si nemyslím, že jsme udělali, tak by za mnou někdo přišel a řekl mi: pane generále, tady se stalo to a to, takže vy si teď vezmete zdravotní dovolenou, požádáte si o zkrácení závazku a skončíte v té funkci.
My se tady bavíme o tajné službě a v podstatě v přímém přenosu zatknou generály, odvedou je takovým způsobem a strčí některé z nich do vazby… Generály, kteří, kurňa, nasazovali třikrát i čtyřikrát své krky v Afghánistánu, z toho jsem strašně rozčarovaný.
Nejsem ani náhodou naštvaný na armádu, ba naopak, jsem vděčný za to, že mi armáda spoustu věcí dala, ale i vzala, ale to je daň za dobrovolnou službu. Zúčastnil jsem se několika zahraničních misí, sloužil jsem v cizině a pro mě služba v armádě je služba vlasti. Teď ale začínám přemýšlet o tom, jestli se ten stát má takto zachovat. A i kdybyste pochybil, což odmítám, tak je to tak závažné, že musíte stát na lavici obžalovaných?
Nejhorší je, že jeden den si vás stát váží, máte nejvyšší resortní vyznamenání, spojenci vás vyznamenají za globální válku proti terorismu a druhý den se probudíte a jste zločinec. Zabil jsem někoho, okradl jsem někoho, zpronevěřil někde něco?
Celý rozhovor s generálem Milanem Kovandou si
přečtěte v sobotním vydání deníku Právo. Dočtete se mj. o tom, jak
vznikly kódy „pán s umělým psem”, „žrádlo pro psy” a další
šifry zaznamenané v odposleších telefonů aktérů kauzy, nebo o roli
a financování soukromé agentury, která sledovala řidiče Úřadu
vlády.
Komentáře
Tak takového generála kopat do zadnice, vyrazit, zastřelit.