Stručně fakta - popis: zpřísněním legislativy se de facto pomáhá rychlejšímu pohybu pracovních sil, aby nezůstávaly na podpoře, ale byly vráceny do pracovního procesu co nejdříve. A je snahou, aby se nebáli podnikatelé či firmy nabírat nové síly, když se dají snadněji propustit. Logické a asi správné směrování. Bojím se však, aby se z vaničkou nevylilo i dítě.

Narazil jsem ale na jistý rozpor: pokud je propuštěn zaměstnanec z opodstatněných důvodů (změna firmy, přestěhování či třeba úpadek), lidé, kteří dostanou odstupné a chtějí ihned někde pracovat se dostanou do kleští: buď narazí hned napoprvé na shodu zaměstnavatel - zaměstnanec a je to v pořádku. V okamžiku, kdy nikoliv, (nástupní plat je většinou jenom základní) nebo si najdou přechodné zaměstnání na měsíc či dva a nenajdou adekvátní zaměstnání (u starších ročníků je to dnes příliš aktuální), za svoji snahu jsou potrestáni - další výpočet dávek je brán z posledního zkušebního zaměstnání a z průměrného platu je rázem dávka v nezaměstnanosti s nejnižším koeficientem. Proto postižení hledají práci, ze které by se nedalo zjistit, kolik se přivydělává. V tom okamžiku se onen postižený dostane na roveň podvodníků vyhýbajícím se práci, pouze příležitostně najímaných. Že tento výpočet u střední třídy průměrných platů podle mediánu je duševní katastrofou, kor když v některých zkrachovaných podnicích pracovaly celé rodiny asi netřeba dodávat.

A co je nejzávažnější: i když občana v tříměsíční (či v budoucnu odstupňované) době stát neplatí a stát má zdaněním odstupného předplacené zdravotní a další pojištění, v okamžiku, kdy si najde onen aktivní občan málo placené zaměstnání třeba na jeden měsíc, není bráno v úvahu, kolik si dlouhodobě vydělal, tudíž jak pracoval, ale výpočet je z oné málo placené aktivní činnosti.

Proto jsem se objednal u Ing. Štefana Duháně - ředitele odboru koncepcí trhu práce u ministra Drábka. Důvody byly tři: jedním je psychologický efekt, kdy jsou převážně starší lidé dlouhodobě zaměstnaní postaveni před fakt, že nebudou mít na obvyklou spotřebu, či dokonce se dostanou do nouze, byť mají zájem pracovat. Za druhé je pro mě nepochopitelné, že občan, který si daněmi z odstupného předplatil tři měsíce, si v tomto rozhodném období nástupem do jakoby druhého zaměstnání podkopl berličku a v případném nenajití dalšího zaměstnání ztratí mnoho tisíc korun z dávek, na které svoji dlouholetou prací přispíval. A za třetí - i poctiví lidé jsou nuceni utíkat do šedé ekonomiky a tak se vymýšlí armáda kontrolorů, přihlašování na poštách apod., i když tato část občanů se práci nechce vyhýbat. Jedná se třeba i o propuštěné učitele, administrativu, zkušené kvalifikované dělníky a ženy i muži se navíc třesou, že půjdou v krajním případě za pár korun dělat práce s lidmi z naprosto jiného způsobu života.

Výstup z jednání: pan ředitel Duháň vysvětlil, že různé koncepce mohou postihnout různé kategorie občanů. I když z mého osobního postřehu a z veřejných sdělovacích prostředků se domnívám, že se tento problém dotýká velkého procenta dnes propuštěných průměrně a nadprůměrně placených ze střední vrstvy převážně nad 50 let, musel jsem uznat, že relevantní čísla neznáme. Legislativní proces už běží a nelze do něj případnou změnu dnes zařadit, včetně toho, že politická situace se může vyvinout všelijak. Přesto jsme se dohodli, že tento fakt nelze podcenit především z psychického stavu propuštěných dlouhodobě předtím zaměstnaných a zkusíme se přes data dopracovat k upřesnění tohoto závažného problému. Najít řešení je nutné. Už jenom proto, že propuštěný zaplatí státu daně z odstupného, ale nic z toho nezíská. A za případný přivýdělek, ze kterého zaplatí opět daň státu, je potrestán nižším výpočtem, pokud definitivní práci nesežene. Je jasné, že spekulanti se opět najdou, ale platí také nepsaný zákon, že je lépe propustit obviněného nedokázanou vraždou, než dát trest smrti nevinnému. Což v tomto případě platí také, byť v jiné kategorii. Pokud totiž podpořím zákon, kterým zaměstnavatelé mohou rychleji obměňovat své zaměstnance, musím udělat totéž i na druhé straně zaměstnancům. Především v době krize a velké nezaměstnanosti. Pokud není zákon vyvážený, šedá ekonomika bobtná a občané tvrdě protestují - tentokrát oprávněně. Starší, poctiví lidé přece nemohou za to, že se nevejdou do škály nabídek, které jsou omezeně na trhu. Není v mém zájmu zvýhodňovat jednu skupinu občanů, ale je dokázáno, že lidé, kteří prokázali celoživotní prací, že společnosti nic nedluží, dokonce jí celoživotně dost odváděli, nejvíce ve stáří duševně trpí z neznalosti budoucna. Zákonem jde ošetřit většinu problémů, řekl ředitel Duháň, ale nesmí to být pro zanedbatelnou množinu na úkor jiných, s čímž jednoznačně souhlasím a proto budeme dál jednat a zjišťovat data.

Takže do konce roku oslovím poslance, kteří se touto problematikou zabývají, mohou dát výstupu i jiný rozměr a po Novém roce se opět obrátím na ředitele Duháně, jak vidí vývoj s odstupem času a z pohledu dalších výstupů. Prostě obě strany se pokusí sehnat další data a s nimi při případném potvrzení pro politiky předložit zákonnou úpravu. Můj finanční odhad je, že stát by byl plus mínus na nule, byť se samozřejmě mohu mýlit, ale duševně by se pomohlo mnoha poctivým lidem. Navíc, předloha nemusí být připravena jen pro ministra Drábka.

Samozřejmě tento problém jsem konsultoval se zaměstnanci sociálních odborů na nižších úrovních včetně kontaktních, kteří mě tuto závažnou připomínku potvrdili.

Petr Pokorný (stručný nástin pro veřejnost)

A jedna "věcná"... Pan Drábek se hluboce mýlí. Většině lidí na pracovním úřadu, kteří byli zvyklí pracovat a pracovat chtějí, nevadí, že půjdou dělat prospěšné práce. Ale vadí jim především kam a s kým!